Plavidla se na řeku vrátí, 
až klesne hladina a správce zkontroluje a proměří plavební dráhu. Potvrdil to Jindřich Zídek z Povodí Labe. Rejdařům vznikají ztráty v řádech milionů korun. Ztráty mají i provozovatelé lodní turistiky.

Hladina řeky v Ústí nad Labem dnes před polednem dosahovala 676 centimetrů, což je stále třetí povodňový stupeň. „Lodě se na vodu pouští, když na vodočtu v Ústí je zhruba 
520 centimetrů, v Mělníku 
450 centimetrů. Po povodni však bez ohledu na výšku musí rozhodnout o plavbě správce po kontrole toku," popsala Hana Urbanová ze Státní plavební správy v Děčíně.

Kontrolní plavidlo s přístroji zjistí, zda v dráze nejsou nějaké překážky v podobě maringotek, kontejnerů, automobilů a dalších věcí, které vzala velká voda. Vyplout by na Labe mohlo podle Zídka při výšce hladiny 600 centimetrů na vodočtu v Ústí nad Labem. Povodí také musí zprovoznit plavební komoru v Lovosicích, ta na ústeckém Střekově je podle Zídka provozuschopná.  Lodní doprava se zastavila na Labi 1. června, stát může i do konce měsíce.

„Musíme čekat, lodě máme uklizené 
v přístavech. Některé zakázky jsme museli odříci, protože nejsme schopni garantovat termín doručení," řekl jednatel společnosti Evropská vodní doprava (EVD) Lukáš Hradský.

„Ztráty ze zastavení provozu budou určitě v řádech milionů korun," doplnil Hradský, jenž si posteskl, že zatímco na silnici a železnici se už pracuje, na vodě tomu tak není. V souvislosti s povodněmi si lidé u řeky a ti, kteří jsou na ní závislí, stěžují na nedostatek investic do údržby řek.