Největší kalich ve střední Evropě

Přes 300 hektolitrů vína by se vešlo do kalichu, který zdobí střechu slavného domu „Pod bání“ na litoměřickém náměstí. Dominanta historického centra se může s dvaceti metry výšky a čtyřmi metry průměru směle hlásit o pozici největšího kalichu ve střední Evropě. Navíc není jen samoúčelnou ozdobou. V jeho nitru se nachází vyhlídková věž. Tato ojedinělá stavba budí zasloužený údiv už od svého vzniku v 16. století.

Vyhlídková báň domu zvaného Kalich nemá v České republice obdoby. Podobné konstrukce se vzácně dochovaly v Německu, Holandsku či Belgii. Ta litoměřická je tudíž nejvýchodnější dochovanou stavbou svého druhu na světě. Panorama města touto kuriozitou obohatil Jan Samuel Mráz z Milešovky. Byl hlavou jednoho z nejvýznamnějších litoměřických rodů, jenž dal městu řadu radních, primátorů a královských rychtářů. Jan Samuel se rozhodl podtrhnout toto výsostné postavení výstavbou mimořádně reprezentativního domu. Dodnes připomíná aristokratické ambice majitele i význam samotného města.

Návrhem pověřil italského stavitele působícího v Litoměřicích Ambrože Balliho. Šlo o přestavbu staršího gotického domu v renesančním duchu. Vzniklo honosné sídlo s výraznými štíty, nad nimiž se vypínala vyhlídková věž s bání. Stavba započala kolem roku 1570 a dokončena byla roku 1584. Proč má podobu kalichu, bývá nejčastěji vysvětlováno jako symbol místního vinařství. Avšak možná ani o kalich nešlo a forma konstrukce toto srovnání jen evokuje.

Plášť báně tvoří výrazně zahnutá žebra z jednoho kusu masivu vyskládaných do konstrukce připomínající kostru lodě. A k čemu ho majitel využíval? Na to existuje dobové svědectví doktora Matyáše Borbonia z Borbenheimu, který roku 1598 v oslavné básni popsal, jak trávil chvíle zábavy u Mrázů v báni. Dům v následujících staletích procházel různými změnami. Nejzásadnější proběhla v roce 1834, kdy dům získal nový empírový štít a stanovou střechu. Tato rekonstrukce se věže s bání nijak zásadně nedotkla. Ale historické záznamy prozrazují jiné opakované zásahy do báně.

V roce 1671 do kalichu udeřil blesk, roku 1742 pak zasáhla vyhlídku dělová střela vypálená v rámci první slezské války. Nikdo si tedy nemohl být jistý, zda je báň původní, anebo zda už dávno nedošlo k jejímu nahrazení věrnou tvarovou kopií. Tuto otázku objasnila až moderní technika 21. století. Po odebrání vzorku dřeva vyšlo najevo, že stromy použité na trámy byly poraženy na přelomu let 1568 a 1569. To znamená, že stavba přestála 450 let bez zásadní proměny. Dům s kalichem slouží dnes jako radnice a v sezóně mají turisté příležitost kochat se vyhlídkou z báně, stejně jako kdysi vzácní hosté Jana Samuela Mráze.

Literatura a prameny:

Michal Panáček – Milada Radová–Štiková, Stanová střecha s vyhlídkovou bání domu čp. 15. Kalich v Litoměřicích, Průzkum památek X, č. 1, 2003, s. 109–121.

Jitka Jarošová, Mrázové z Milešovky v Litoměřicích v předbělohorské době, in: Města severozápadních Čech v raném novověku, Acta Universitatis Purkynianae, Philosophica et Histroica IV, 55, Ústí nad Labem 2000, s. 223–237.