První „Český ráj“ v dějinách turismu

Český ráj, tato takřka posvátná turistická oblast, neležela vždy mezi Turnovem a Jičínem, ale o sto kilometrů dál na severozápad v labském údolí Českého středohoří a hlavním městem tohoto ráje byly Litoměřice. Teprve nacionální spory Čechů a českých Němců vyprovokovaly ke konci 19. století boj o značku Český ráj, kterou ve prospěch Turnovska definitivně rozhodla teprve druhá světová válka.

„Právem se litoměřická krajina nazývá rájem Čech, vše je zde neobyčejně úrodné, ať máš na mysli plodiny jakéhokoli druhu, utěšené zahrady, kopce porostlé osením a horské stráně ozdobené vinicemi,“ takto velebil místní kraj již v 17. století slavný český literát Bohuslav Balbín. Určitě to nebylo jediné užití tohoto pojmu pro nějakou konkrétní část země, ale jako obchodní značky v propagaci turismu se jí v 19. století jako první ujali čeští Němci z okolí Litoměřicka.

Termín se používal takřka výhradně v německé verzi, tedy Paradies von Böhmen. To také proto, že hlavní klientelu tohoto Českého ráje představovali turisté ze Saska, kteří tento cíl vyhledávali mnohem častěji než návštěvníci z českého vnitrozemí. Postupně se pojem sám rozšiřoval na labské údolí od Litoměřic až po hranice a dále po oblast v okolí Milešovky.

Růst nacionálního napětí od poloviny 19. století vyústil ve stěhování ráje. Českým vlastencům vadilo, že Český ráj leží v kraji, kde se člověk česky sotva domluví. Jedním z posledních, kdo ještě na české straně spojoval termín Český ráj jednoznačně s okolím Litoměřic, byl Turistický průvodce po Čechách vydaný Františkem Řivnáčem v roce 1882.

Roku 1886 si však pojem vypůjčil turnovský rodák a novinář Václav Durych a použil jej pro označení svého rodného kraje. Své pojetí Českého ráje vehementně propagoval na stránkách novin a roku 1887 vydal Průvodce Českým rájem. Nový název se ujal a získával na popularitě. Mnohým Čechům připadalo správné přesadit ráj z německojazyčné části na čistě českou půdu.

Okolí Litoměřic označovali čeští autoři napříště skromněji – zahradou Čech. Ovšem v prostředí českých Němců bez ohledu na to zůstával Paradies von Böhmen na svém dosavadním místě. Obliba místa mezi turisty se zrodem dalšího ráje nijak zásadně nesnížila. Až odsun Němců z pohraničí ukončil označování dvou různých oblastí Čech shodným názvem a původnější lokalizace upadla v zapomnění.

Literatura a prameny:

Bohdan Zilynskyj, Co je nám do jejich ráje?Stěhování Českého ráje od Litoměřic k Turnovu na konci 19. Století, Dějiny a současnost. Kulturně historická revue 27, č. 5, 2005, s. 14–18.

Karl Eichler, Böhmens Paradies, Ústí nad Labem 1886.

Leitmeritz an der Elbe, Verkehrs–Anzeiger, reklamní příloha časopisu Aus deutschen Bergen 2, 1903.