VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Litoměřická NEJ, díl 10: Největší podzemní továrna v ČR

Litoměřice /FOTOGALERIE/ – Vydejte se s litoměřickým muzeem na unikátní prohlídky města a okolí. Při dvaceti zastaveních poznáte osobnosti, místa a události, které nenajdete v turistických brožurách o pamětihodnostech města, ale kterým přesto patří přívlastek NEJ. Zde na našich stránkách vám je společně s historikem Martinem Krskem postupně představíme.

4.9.2017
SDÍLEJ:

Největší podzemní továrna v České republice.Foto: Archiv Oblastního muzea Litoměřice

Největší podzemní továrna v České republice

Obří labyrint chodeb pod vrchem Bídnice na kraji Litoměřic sloužil za druhé světové války nacistům jako tajná podzemní továrna pod krycím jménem Richard. Výrobní komplex zahrnující přes třicet kilometrů chodeb nemá na území České republiky svým rozsahem srovnání.

Tisíce nuceně nasazených dělníků a vězňů koncentračních táborů v nitru země vyráběly hlavně součástky pro motory do tanků. Hned po válce se objevily také spekulace o tajných projektech na vývoj raket i atomových zbraní. Dnes se někdejší monument rozpadá, až na část, jež slouží jako sklad radioaktivního odpadu.

Rozsáhlé podzemí poblíž Radobýlu nevzniklo ze své podstaty dílem nacistů, ale coby důsledek dlouholeté těžby vápence. Ta probíhala nepřetržitě zhruba od roku 1870. Když pak třetí říše tísněná bombardováním hledala bezpečné úkryty pro strategickou válečnou výrobu, vyhodnotila litoměřické vápencové doly za ideální. V roce 1943 přišlo z Berlína nařízení zastavit těžbu a začalo se pracovat na úpravě štol.

V roce 1944 začíná urychlená výstavba s masivním nasazením finančních a materiálních prostředků a samozřejmě lidské síly. Denně na stavbu nastupovalo až čtyři tisíce vězňů, okolo 5 000 jich během prací zemřelo. Celý projekt řídilo SS. Potřeba vězeňského pracovního komanda si vynutila zřízení pobočky koncentračního tábora Flossenbürg přímo v Litoměřicích.

Pod povrchem rostly obří sály vyztužené železobetonovou konstrukcí šest metrů vysoké, 15 až 20 metrů široké a i 100 metrů dlouhé. Masiv hornin měl odolat přímému zásahu leteckou pumou o váze až 2 000 kg. Pro potřebu výroby musel vzniknout padesát kilometrů dlouhý plynovod z Mostu, užitkovou vodu přivádělo potrubí přímo z Labe. Největší část tzv. Richarda I. měla být dokončena 1. července 1945.

Plány se podařilo do porážky nacistů naplnit na 80 procent. Už ke konci roku 1944 začalo podzemí chrlit první výrobky pro válečnou mašinerii. Následně se pracovalo na továrně Richard II., kterou měla využít firma Osram na zpracování wolframových a molybdenových drátů. Podle některých svědectví se právě v Richardu II. chystalo zařízení pro vývoj tajných zbraní třetí říše. Tyto zvěsti se ale nikdy nepodařilo prokázat.

V samém závěru války rozhodlo velení továrny o likvidaci podzemních prostor. Veškerá důležitá místa nechalo zaminovat, avšak z dosud nejasných příčin nakonec k odstřelu nedošlo. Po válce továrnu obsadila sovětská armáda a odvezla velkou část vybavení jako válečnou kořist. Podzemní prostory vlivem zemních tlaků rychle degradovaly a většina štol zmizela pod závaly.

Do roku 1963 ještě pokračovala těžba vápence. Následující rok se část továrny Richard II. začala proměňovat v první uložiště jaderného odpadu na území Československa. Zbytek podzemí vlastní památník Terezín, nebyl však kvůli hrozícímu nebezpečí veřejnosti nikdy zpřístupněn.

Literatura a prameny:

Informace získané z webových stránek: http://richard-1.com/ a http://www.surao.cz/.

Autor: Redakce

4.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Trenéři Stadionu Litoměřice při utkání.

Stadion vybojoval tři body v Benátkách

Kandidáti na prezidenta debatovali ve vlaku se studentama z Gymnázia Jateční.
27

FOTO: Studenti z Jatečky zpovídali kandidáty na prezidentské křeslo

Radnice zve do Hradu na diskuzi o dopravě v Litoměřicích

Litoměřice – V úterý 21. listopadu od 17 do 19 hodin se v Hradu Litoměřice uskuteční veřejná diskuse o dopravě, která je jedním z nejpalčivějších problémů města.

Poradenství k oddlužení využilo jedenáct zadlužených

Litoměřice - Možnosti bezplatného poradenství v rámci Dne bez dluhů, které proběhlo v prostorách Úřadu práce v Litoměřicích, využilo jedenáct zájemců z litoměřického okresu.

O gymnázium v Pirně mají Češi zájem

Litoměřicko - Do saského města se jezdí žáci učit dvacet let.

Na Hazmburk se lidé dostanou bezpečněji

Hazmburk - Ochoz Bílé věže se dočkal kýžené obnovy. Dosavadní dřevěná konstrukce schodiště vložená do věže byla vlivem zatékání v horních partiích již dožitá, proto Národní památkový ústav jako správce objektu přistoupil k opravě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT