Naposledy byl na ceduli v exponované části Litoměřic tento text: „V tuto chvíli prochází odborným historickým posouzením.“ Šlo o vzkaz města po sérii loňských vandalských útoků na sochu a její bezprostřední okolí. Třemi „Z“ nejnovější účastník diskuze pravděpodobně odkazuje k písmenu Z, které se objevovalo na ruské vojenské technice při invazi na Ukrajinu.

Namísto obvyklé bílé ale použil rudou barvu pravděpodobně s odkazem na krvavé dopady války na Ukrajině. Do nejnovějšího dobového kontextu litoměřickou sochu ze 70. let již dříve uvedl neznámý malíř, který na podstavec sochy nakreslil pračku. A to zase asi v odkazu na to, že Rusové podle dostupných zpráv na Ukrajině kradli civilním obyvatelům domácí spotřebiče.

O tom, že socha rudoarmějce je ve skutečnosti sochou okupanta, jsou přesvědčeni lidé z iniciativy „Odstraňte symbol okupace v Litoměřicích“. Chtějí docílit legálního odstranění sochy, například v podobě jejího přemístění do muzea totality. Iniciovali petici, která nasbírala dosud necelých 400 podpisů.

Město již dříve avizovalo, že pracuje na historickém průzkumu a zamýšlí novým popiskem na informační tabuli, případně komplikovanější instalací uvést sochu do adekvátního historického kontextu. Zjišťování a na jeho základě rozhodnutí, co se sochou dál, se ale neblíží ke konci. Vyplývá to ze zápisu jednání poslední kulturního komise, dostupného na webu města.

„Aby diskuze ztratila ostrou hranu, navrhli předseda komise Vladislav Liška i její člen, doktor Filip Hrbek (historik a zastupitel - pozn. red.) zpomalení v procesu rozhodnutí o odstranění pomníku a posečkání na další sběr informací z faktických historických pramenů. Případně dalších připomínek jiných zájmových skupin obyvatel města,“ stojí v dokumentu.

Historické prameny, o nichž je řeč, to je především archivní složka označená „Socha rudoarmějce 1973“, nalezená na městském úřadu. Obsahuje informace od závěru 60. let až do druhé poloviny 70. let, a mapuje tak i záležitosti, týkající se přípravy, výběru návrhu, realizace a dalšího využití pomníku.

Po zevrubném prostudování této složky i dalších archivních materiálů v dalších státních archivech má Filip Hrbek se spolupracovníkem z litoměřického oblastního muzea a Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně předložit kopie fotografií a návrh textu, který by mohl být umístěn na edukativních panelech u stávající sochy.

„Text by měl osvětlit využití tohoto prostoru různými režimy, stejně jako stručně zrekapitulovat jednotlivá díla na tomto prostoru umístěná,“ stojí dál v zápisu s tím, že rozhodnutí o realizaci těchto panelů přísluší vedení města. Jeho zástupci již dříve deklarovali, že se nekloní k odstranění sochy.