O tom, kdo získá parcelu o rozloze 3,5 tisíce metrů čtverečních, rozhodnou zástupci města podle nejvyšší nabídky v pondělí 23. listopadu. Obálky se budou otevírat před výběrovou komisí v 15 hodin v zasedací místnosti městského úřadu.

„Veřejná nabídka, respektive obálka s nabídkou kupní ceny, musí být předložena v uvedený termín a čas osobně, případně zmocněncem vybaveným plnou mocí k zastupování fyzické či právnické osoby,“ popsal způsob prodeje vedoucí majetkového odboru městského úřadu Václav Härting.

Původně chtělo město pozemek prodávat prostřednictvím veřejné dražby. Kvůli epidemiologickým opatřením od této formy však ustoupilo. Nový vlastník pozemku se zbytky vojenské budovy se zaváže, že na místě po odstranění torza vybuduje bytové domy v podobném rázu jako domy v sousední ulici Karla IV. Kývnout mu na podobu domů musí také městský architekt.

Podle místostarosty Karla Krejzy dojde k nabytí vlastnickým práv teprve až po provedení demolice. „Pojistkou pro dodržení projektu odpovídajícího požadavkům bude uzavření smlouvy o smlouvě budoucí,“ uvedl Krejza.

Původním záměrem města bylo postavit v bývalých kasárnách bytové domy ve vlastní režii. Projekt na energeticky soběstačnou budovu s 52 malometrážními byty, které měly vzniknout právě přestavbou ubytovny, loni v prosinci schválili zastupitelé. Nové bydlení mělo být podle plánu k dispozici už v roce 2021. Nízkoenergetický objekt měl disponovat například fotovoltaickými panely, využívat dešťovou vodu a být napojený na akumulační systém a systém elektromobility.

Náklady byly vyčísleny na 150 milionů korun. Padesát milionů by pokryla dotace, kterou město získalo od státu. Zbytek by hradilo ze svého, většinu formou úvěru ve výši 90 milionů. Radnice už do projektu vložila přibližně 10 milionů korun a náklady na pořízení projektu.

Projekt radní zastavili už letos na jaře poté, co pokročily demoliční práce na stávajícím objektu. Ukázalo se totiž, že má výrazně narušenou statiku a navíc tam stavbaři objevili azbest.

„Projektová dokumentace bohužel problémy neodhalila. Stavba je totiž bývalým vojenským objektem budovaném armádou svépomocí a pro přípravy projektové dokumentace neexistovaly relevantní podklady,“ vysvětlila mluvčí města Eva Břeňová. Rizikem by podle vedení Litoměřic byl i mnohamilionový úvěr v době, kdy se obce a města kvůli epidemii koronaviru potýkají s poklesem daňových příjmů.