Podle jednatele a balsamovače litoměřického pohřebního ústavu Auriga Přemka Šulíka však takové nedůstojné zacházení není vůbec nutné. „Tento postup jak nakládat s těly zemřelých s covidem, zveřejnilo už na jaře ministerstvo zdravotnictví. Jedná se však pouze o doporučení, není to nic právně závazného. Některé pohřební ústavy to však vzaly jako dogma. Přitom my tělo můžeme z převozního plastového vaku vyjmout a následně ho ukázat pozůstalým a provést klasický obřad,“ říká Šulík s tím, že je ale nutné přistupovat k tělu zemřelého, který byl pozitivní na koronavirus obezřetněji.

Samozřejmostí jsou při manipulaci s ním dostatečné ochranné pomůcky v podobě dvou vrstev rukavic, roušky doplněné obličejovým štítem a jednorázový ochranný oblek.

„Za splnění těchto podmínek můžeme s těly nakládat stejně jako za normálních okolností. To znamená, že je učešeme, umyjeme a oblečeme. Se zesnulými pracujeme ve speciální místnosti. V případě, že manipulujeme se zemřelým na covid, jsou také uzavřeny veškeré tělní otvory. To znamená, že se vatou ucpe nos, ústa a podobně, aby z těla nemohly vylétnout žádné spory. Poté se provede kompletní dezinfekce celého těla. To pak bez obav můžeme ukázat pozůstalým,“ popisuje postup Šulík. Přesněji řečeno provedeme hygienické zaopatření těl zemřelých podle ustanovení zákona o pohřebnictví a podle normy ČSN EN 15017: Pohřební služby - požadavky. Neplatí tedy podle něj fámy, že to v případě zemřelého na covid nelze.

„Je to paradox, ale covid-19 není zařazený mezi vysoce infekční nemoci a není tak nakažlivý jako ebola nebo SARS. Potvrzují to i stránky ministerstva zdravotnictví. Navíc jsem se ani mezi našimi spřátelenými pohřebními ústavy po celém světě nesetkal s případem, že by se zaměstnanci nakazili koronavirem při manipulaci se zemřelým. Ten vir není natolik agresivní, aby na těle vydržel delší dobu,“ upozorňuje jednatel pohřebního ústavu.

Stejně jako v ostatních pohřebních službách i litoměřická Auriga však zaznamenala nárůst zemřelých. Podle Šulíka není ale tak markantní.

„Odhaduji, že úmrtnost je vyšší o 15 až 20 procent. Nemám to ale zatím černé na bílém. To vám mohu říct až s aktuální statistikou v lednu. Je však těžké rozdělit, kdo zemřel přímo v důsledku covidu. Dám vám malý příklad. V rodině nám zemřela babička, bylo jí 98 let. Koronavirem se nakazila v domově důchodců. Ještě než onemocněla, měla už tak amortizované tělo, že i bez covidu by nejspíš letos zemřela. Je to smutné, ale je to tak. Tím, že byla pozitivní na koronavirus, tak se okamžitě dostala do statistik zemřelých v souvislosti s covidem. A takových podobných případů jsme v pohřebním ústavu zaznamenali už desítky,“ vysvětluje Šulík a dodává, že v žádném případě nechce epidemii koronaviru a s ní spojené umírání bagatelizovat. Panika, která kolem onemocnění vznikla je ale podle jeho názoru neopodstatněná a statistiky počtů zemřelých mohou být zavádějící.

Jednou ze specialit Aurigy je mimo jiné i zajišťování repatriace zemřelých. A to jak českých občanů ze zahraničí zpět do vlasti nebo převoz cizinců z Česka zpět do jejich země. Jednatelka a thanatopraktička Helena Vyskočilová, která má v Aurize na starosti také mezinárodní klientelu, přiblížila, že s uzavřením hranic, které nastalo na přelomu března a dubna, byl s mezistátním transportem zemřelých problém. „Nebyli jsme ve výjimkách, ale nakonec se mi přes různá ministerstva a ambasády dotčených zemí podařilo výjimku vyjednat. Od dubna jsme tak opět mohli zase začít jezdit,“ říká Vyskočilová.

Přeprava zemřelých v rámci celého světa tak neustala ani během epidemie. „Převáželi jsme i zemřelé s koronavirem, podmínky přepravy jsou administrativně obecně stejné jako v jiných případech,“ uzavírá.