Místo vitrín je teď ve skoro prázdných místnostech lešení, místo exponátů stavební materiál. Součástí nákladné opravy litoměřického muzea jsou i nová střecha, opěrné zdi či vybudování výtahu ve dvoře a nová fasáda.

Kromě dělníků se tu činí restaurátorky. V pondělí se chystaly oživit barvu rozet na kazetovém stropě. „Byla zašedlá. Už je to všechno omyté, budeme to zvýrazňovat,“ popisuje Monika Kozohorská. Se štětcem pracuje v bývalém zasedacím sále městské rady. „Je to jedna z nejzajímavějších místností občanského prostoru u nás. Má krásně zachované renesanční táflování z roku 1541,“ vyzdvihuje kurátor Jan Peer. Další unikát, renesanční schodiště, teď zakrývá bednění. Zakryté jsou také oltář sv. Jiří s kazatelnou. „Ty se jen očistí před otevřením nové expozice,“ avizuje ředitel muzea Tomáš Wiesner.

Začnou s výstavou granátu

Hrubá stavba v režii města se rozjela loni v červnu, celkově má trvat 2 roky. Muzejníci zatím pracují na nové stálé expozici. Výstavy odstartují, až se po skončení opravy v budově stabilizuje klima. Část starých sbírkových předmětů, na které byli lidé zvyklí, se v muzeu ocitne znovu. Ale nejspíš už v jiném kontextu. Na expozici teď v muzeu shánějí peníze spolu s jeho zřizovatelem, Ústeckým krajem. Tomáš Wiesner zatím záměr jen naznačuje. „Bude to historická expozice zaměřená na Litoměřice a okolí,“ říká ředitel. První výstavou bude zřejmě ta o českém granátu, Litoměřicko je jeho vyhlášené naleziště.

Edita a Josef Löwovi.
Rumunští Češi z Ústí míří do Banátu, nejsou sami. Vzkvétá tam agroturistika

Muzeum s částí činnosti pro veřejnost úplně neskončilo. Lidé se s jeho průvodcem můžou dál podívat do externího objektu, Máchovy světničky v nedaleké restauraci Vikárka. Pokladna je ve správní budově v podloubí na Dlouhé ulici. Málokdo ví, že část sbírek muzea je také v Muzeu českého granátu v Třebenicích a na vodním hradě v Budyni nad Ohří. Pracovníci litoměřického muzea nedávno připravili i výstavu fotek Českého středohoří do ústeckého muzea, potrvá do konce března. Kromě toho se pracuje na video dokumentu, mapujícím rekonstrukci. Lidé ho později najdou na YouTubovém kanálu instituce. Prakticky permanentně tu probíhá také inventarizace obrovské sumy sbírkových předmětů.

Litoměřice získaly z IROP na obnovu staré radnice 43 milionů. „Část využijeme na digitalizaci objektu,“ řekla již dříve Andrea Křížová, vedoucí odboru školství, kultury, sportu a památkové péče městského úřadu.