„V roce 2011 se všude říkalo, jak se otevře Richard pro veřejnost. Ukázalo se, že je to nereálné a nerealizovatelné. Této myšlenky jsme se ale nechtěli vzdát. Napadla nás jiná varianta," řekla vedoucí litoměřického Centra cestovního ruchu Anna Matulová.
„Pod radnicí je dlouhá chodba a počátkem roku 2012 jsme už věděli, že k otevření Richardu veřejnosti nedojde. Tak jsme to nakonec udělali jinak."
Pracovníci Centra cestovního ruchu v čele s kurátorem stálé expozice Dominikem Faustusem se rozhodli, že
v podzemní chodbě pod radnicí nasimulují důl Richard. „Předchozí vize, že budeme ukazovat část pracovního tábora, byla pozměněna na trasu třemi obdobími, která jsou s Richardem spjata. Vytvořili jsme průnik tří časových pásem," nastínila filozofii vzniku expozice Matulová.
„Nepotřebujeme kopírovat to, co má Terezín. Dojednali jsme s Památníkem pokračování tamní expozice u nás
v Litoměřicích – vznikla expozice pod názvem Důl Richard v proměnách času," uvedla Matulová. „Vstup do podzemí je z Jarošovy ulice. V chodbě dlouhé 80 metrů a se schodištěm jsou informační tabule
a expozice evokující dobu těžby vápence, pak továrnu z období 2. světové války a nakonec současnost – úložiště radioaktivního materiálu."
Podle Matulové návštěvníci v podzemní chodbě neuvidí válečné útrapy nasazených vězňů z terezínského ghetta.
„Vyhnuli jsme se záměrně bolestivých míst té doby. Nechtěli jsme zobrazovat lidské neštěstí. Naopak jsme v závěrečné části chtěli ukázat, jak to nyní v Richardu vypadá,
a ve spolupráci se SÚRAO
v chodbě simulujeme úložiště i se sudy."
Kurátor stálé expozice Faustus připomněl, že k otevření podzemní chodby se musel vyjádřit třeba i Báňský úřad. „Bylo nutné získat i povolení z hlediska požární ochrany. Nutné byly i drobné stavební práce, jako osadit prostor zábradlím nebo zajistit osvětlení."
Ti, kteří chtějí podzemní chodbu navštívit, by měli zamířit do informačního centra na radnici. Prohlídka je pro dospělou osobu za 40 korun
s průvodcem.
