Dva nové automaty stojí jen pár dní u prodejny potravin na litoměřické periferii. Jeden distributor tam prodává sáčky s upraveným technickým konopím s látkami CBD a HHC, druhý prodejce k stejnému sortimentu navrch nabízí i kratom a nikotinové sáčky. Nové látky přírodního původu mají podle popisu účinků nabuzovat i zklidňovat. Z automatu si je de facto může pořídit kdokoli, i malé děti. Obchod se všemi zmíněnými výrobky za tak volných podmínek je v tuto chvíli legální. Volně prodejné nikotinové sáčky komukoli, to ale už v tomto roce padne. A ještě hůř se možná uživatelé v příštích měsících dostanou ke kratomu, kterému hrozí rovnou zařazení do seznamu návykových látek.

Automaty provozují soukromníci na soukromníkově pozemku, město tak do jejich povolování nemělo co mluvit. „Celý pozemek včetně chodníků je ve společném jmění manželů z Prahy 9,“ potvrzuje Venuše Brunclíková, vedoucí litoměřického odboru územního rozvoje. Automaty používají elektřinu z obchodu Pramen, ani s touto sítí potravin ale nic společného nemají. „Pramen je tu v nájmu, majitel si tam dal automaty sám,“ uvedli v Rosa Marketu, který je jediným akcionářem této sítě.

Peníze. Ilustrační snímek.
Prodávali hračky, dětské oblečení nebo kočárek. Podvodníci je obrali o statisíce

Pozemek, kde Pramen stojí, vlastní s manželkou Zbyněk Bulušek. Ten už má vedle prodejny instalovány dva boxy, sloužící zásilkovému obchodu. Muž odkazuje na to, že s novými automaty neporušuje zákon a že podobné jsou například i ve velkých nákupních centrech. „Každý příjem navíc se hodí. Když to nebude u mě, bude to někde jinde,“ říká Pražan. Ten je přesvědčen, že když se k těmto látkám mladí budou chtít dostat, dostanou se k nim, byť by to mělo být nelegální cestou.

Automat s konopím tam má frenšízant z Děčína, formální cedulku se zákazem pro lidi pod 18 let přístroj má a chystá prý i čtečku občanek. Druhý stroj s nejvíce spornou látkou provozuje Tomáš Riedl z AtomaStore. Podle muže z Karlovarska se kratom démonizuje a chybí důkazy, že si ho kupují děti a mladiství. Aby ale tato nejchoulostivější skupina neměla spornou látku „na první dobrou“, přejmenoval Riedl produkty a název kratom nemá nově ani na automatu. Prodává ho pod latinským názvem rostliny, z které se prášek vyrábí, tedy Mitragyna speciosa.

Pavla Růžková s Petrem Benešem z Mlékojed se s Deníkem podělili o čerstvou pozitivní zkušenost z porodu v Litoměřicích.
Poplatek za přítomnost otce u porodu není, nemocnice v regionu ho dávno zrušily

Cedulku s tím, že výrobky nejsou určené dětem a mladistvým, firma na automat dát nechce kvůli riziku vysoké pokuty. Kratom totiž prodává jako „sběratelský předmět“, a pokud by tu měla i „Nevhodné pod 18 let“, podle České obchodní inspekce by tím porušovala volný obchod. Riedl upozorňuje, že i kdyby u potravin automaty nebyly, děti si prášek můžou objednat na e-shopu a vyzvednout v sousedním zásilkovém boxu. „Nám se to také nelíbí,“ tvrdí distributor s tím, že celý trh s kratomem čeká na jeho regulaci.

Riedlova firma Trinelion Investment zapsaná v Praze do Litoměřic přemístila nepříliš úspěšný automat z Litvínova. Podobných strojů má po republice čtyři desítky, hlavně v západních Čechách. O čtečce občanky Riedl také uvažuje. Ale vzhledem k tomu, že i s instalací vyjde na tisíc eur jedna, čeká, jak dopadnou aktuální jednání o regulaci s celoplošným dopadem.

Na regulaci kratomu se pracuje

Senát nedávno rozhodl o regulaci nikotinových sáčků, už letos by měl jejich prodej podléhat stejným podmínkám jako cigarety. Pravidla regulace kratomu má teď dotahovat speciální mezirezortní komise. Novou legislativu pro regulaci kratomu a dalších látek rostlinného původu měl připravit národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Pokud bychom se shodli, že toto není správná cesta, tak v květnu navrhnu zařazení této látky na seznam návykových látek do té doby, než se ta legislativa projedná,“ řekl v uplynulých dnech ČTK ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Podle insiderů mají experti pro kratom a spol. vytvořit novou kategorii psychomodulačních látek.

Předmětem jejich regulace by měla být kontrola hygieny skladů, nebo že by produkty s těmito látkami měly mít na obalu návodné obrázky v duchu těch na cigaretách. Dál i kontakt na doktora nebo ideální dávku. V neposlední řadě by měla nová legislativa upravovat i spotřební daň a stoprocentně i věkové omezení těch, kdo si budou moct kratom a podobné látky kupovat. Pokud se legislativu nepodaří dokončit, kratom půjde do provizorní ilegality, výrobci ho budou muset stáhnout z automatů. Pak nejspíš hrozí vytvoření černého trhu.

U sousedů ho už zakázali

V tuzemsku je nyní až 20 tisíc uživatelů kratomu, možná i víc, myslí si Daniel Katanik, který v Česku provozuje velkou distribuční firmu s kratomem. Podle adiktologů je kratom populární mezi studenty, kterým před zkouškami umožňuje déle se učit bez únavy. Poslední výroční zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti uvádí, že ho lidé vedle jiných nelegálních látek užívají v nočních klubech, protože umožňuje déle tančit. Adiktologové dodávají i to, že pomáhá závislým při vysazení tvrdých drog.

Podle výzkumného pracovníka Viktora Mravčíka z Národního ústavu duševního zdraví se efekt kratomu liší podle konkrétního složení účinných látek a dávkování. Podobně jako u alkoholu má kratom při nižších dávkách povzbuzující účinek a při vyšších spíše tlumivý. „Jeho rizika vyplývají z toho, že jde o psychoaktivní látku. Tím největším je pravděpodobně vznik závislosti v případě pravidelného užívání vysokých dávek,“ hodnotí Mravčík. I kvůli těmto rizikům jsou země, kde ho už zakázali. Jako Polsko nebo Slovensko.

Štamgasti jsou pro hospodu klíčoví.
Nádražky srazil covid a zdražování. Úštěcká hospoda přežívá díky štamgastům

Protože kratom není v EU schválenou potravinou, jeho nabízení může postihovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Distributoři to obcházejí tím, že ho uvádějí na trh jako suvenýr. Ředitelce ústeckého Drug-Out klubu Radce Kobližkové vadí, že nad prodejem kratomu z automatu není žádný dohled. „Může si to koupit kdokoli s jakýmkoli zdravotním stavem. Včetně 13letého dítěte, do budoucna třeba našeho klienta. Vím, že k takovému věku patří experimentování, ale společnost by přeci jen dětem nemusela tak nahrávat,“ myslí si Kobližková.