Jako zemětřesení mezi 3. a 4. stupněm Richterovy stupnice. Tak popisují místní otřesy po odstřelech v jenom kilometr vzdáleném kamenolomu na vrchu Českého středohoří Trabice. V současnosti jej provozuje společnost Eurovia CS.

Tlučeňští si stěžují, že otřesy, které probíhají cirka jednou za tři týdny, narušují statiku jejich domů. Společnost kvůli jejich stížnostem báňskému úřadu musí platit měření síly odstřelů ve třech domácnostech. „Z měření vyplývá, že všechny hodnoty a ve všech případech nepřekročily přípustné hodnoty,“ říká mluvčí společnosti Iveta Štočková.

S tím nesouhlasí Zdeněk Hisem. „22. ledna 2014 u mě naměřili otřes přes 5 milimetrů za sekundu,“ čte Hisem ze záznamu z měření. Společnost se podle něj zavázala vejít se pod pět milimetrů. Jeho dům po Němcích má ovšem problém už se třemi milimetry.

Normy navíc neříkají, jak dlouho domy otřesy snesou. Pokud nejsou jednorázové, ale trvají desítky let, je to znát. Teoreticky by se Hisem se společností mohl soudit. Myslí si však, že by soud skončil konstatováním, že dům se rozpadá kvůli stáří. „Stát jde na ruku těžařům,“ je přesvědčený Hisem.

Měření úřad zajistil také v domácnostech Bartoníčkových a Malých. „Při otřesu se nám klepou kytky,“ říká Josef Bartoníček a ukazuje praskliny na stěnách ve 300 let starém, nově rekonstruovaném baráku. Smůla je, že Tlučeň stojí na pískovci a má vyšší hladinu spodní vody. Takové podloží otřesy dobře přenáší.

Lom kromě do katastrálního území Libochovan historicky patří i do KÚ Kamýk, ač leží na jeho chvostu. Peníze z důlní činnosti tak tečou do obecní pokladny Kamýku, kde s otřesy nemá nikdo problém. „Plníme zákonná pravidla, která nemáme kompetenci jakkoliv měnit,“ obhajuje společnost Štočková.

„Jsem myslivec a mám rád přírodu, ale zároveň z lomu beru kámen. Tak se to ve mně trochu tluče,“ říká starosta Kamýku Petr Soldatek, který je jednatelem litoměřické firmy DK Beton. Soldatek z úřadu do Litoměřic létá vrtulníkem. Právě seshora je podle něj teprve vidět, o jak výrazný zásah do krajiny jde.

Výjimku k dobývání v chráněné krajinné oblasti udělilo v roce 1982 ministerstvo kultury, žádné námitky k povolení těžby nevznesla při řízeních v letech 1993 a 1999 ani Správa CHKO České středohoří. „Správa kontroluje, jakou barvu mají střechy domů v obci, a tak rozsáhlé hyzdění krajiny je jí jedno,“ nechápe starosta Hlinné, pod níž Tlučeň spadá, Martin Ušala.

Těžba bude pokračovat v celém stanoveném dobývacím prostoru a skončí až s vydobytím veškerého kamene. V současné době je toto území již prakticky celé odlesněno. „Těžba může pokračovat ještě 20–25 let,“ říká Štočková.

Po úplném vytěžení musí společnost zajistit na převážné části vytěženého prostoru lesnickou rekultivaci. Lomové stěny ponechá přirozenému vývoji.