V libotenické galerii, která se na toto lidové umění zaměřuje a kde také od roku 1998 sídlí Asociace malířek a malířů kraslic České republiky, mají uloženo na osm tisíc kousků vyfouknutých vajec precizně nazdobených různými tradičními technikami.

Jak přiblížila předsedkyně asociace Olga Hovorková, způsob zdobení kraslic se liší region od regionu. „Například ty jihočeské jsou nejčastěji zdobené včelím voskem, který se nanáší špendlíkem. Jižní Morava má zase škrábané, ale jsou tam i oblasti, například Uherskohradišťsko, kde mají batikované. Na Hané, která byla obilnicí země, tam se zase častěji využívá ke zdobení kraslic sláma. A tady u nás na Podřipsku se tradičně zdobí jezerní sítinou,“ popsala Hovorková a vysvětlila, že jezerní sítina je tráva rostoucí na kyselých a vlhčích loukách. Ke zdobení se využívá její dutina, kterou nejprve zručné ruce musí vytlačit. Na vejce se pak následně v různých tvarech lepí.

Starosta Lukavce Tomáš Šenfeldr.
Plánujeme i hasičské muzeum, říká starosta Lukavce a zve na výlet

„Tuto techniku používáme na Podřipsku dodneška a učíme to také děti, aby se na ní nezapomnělo,“ poznamenala předsedkyně. Ta má v galerii i v rámci asociace na starosti především aranžmá v galerii či na výstavách a provozní věci. Dětem šije také kroje, ve kterých se poté účastní výstav.

Zdroj: Deník„Když přišli v džínech a triku, tak se to k těm kraslicím moc nehodilo, ale když jsou oblečené v krojích, má to úplně jinou atmosféru a lidé je navíc chválí. Musím říct, že děti se na kroje ze začátku moc netvářily a nechtěly si je na sebe vzít. Asi po dvou letech ale změnily názor a dnes se už měsíc dopředu domlouvají, který z nich si kdo na sebe vezme,“ těší Hovorkovou, jejíž kroje se odrážejí v těch tradičních českých pracovních. „Dříve se jim říkávalo kanduše, jsou to takové zástěrové šaty a pod ně děti nosí bílé halenky,“ dodává.

Ačkoli nás nyní čekají Vánoce a do Velikonoc je ještě poměrně daleko, profesionální malířky a malíři kraslic, které jejich umění živí, prý nezahálejí a tvoří po celý rok. Ty ostatní, kteří to mají jen jako koníčka, se zaměřují i na jiné rukodělné techniky, které se přizpůsobují ročním obdobím.

Ani v libotenické galerii nezůstávají jen u malování kraslic a zaměřují se například i na paličkované krajky. Všechny tyto dovednosti se pak snaží předávat dětem. Ty například vždy od ledna až do Velikonoc navštěvovaly kroužek, covid ale narušil i tyto aktivity. Stejně jako výstavy, na které asociace jezdila po celé republice.

Mons. Jan Baxant je v pořadí 20. diecézním biskupem v Litoměřicích.
Biskup Baxant: radil bych ubrat plyn a vrátit se k důstojnosti lidské bytosti

„V minulosti jsme byli i v zahraničí. Jednou nás například pozvali do Santiaga de Compostela, to bylo u příležitosti, kdy Česká republika vstupovala do Evropské unie. Místní návštěvníci výstavy si mysleli, že naše kraslice jsou ozdobené pingpongové míčky a zkoušeli s nimi ťukat o podlahu. Tak jsme jim poté raději do ruky nepůjčovali,“ vzpomněla si s úsměvem Olga Hovorková na prvotní setkání Španělů s českou tradicí.

Za dobu svého působení nashromáždila Galerie kraslic už tisíce exponátů. Jen od dospělých má ve svém archivu uloženo sedm tisíc kraslic. Od dětí pak další tisícovku. Mezi vzácnosti, které si předsedkyně nejvíce považuje, patří ty od Dany Zátopkové. Slavná sportovkyně totiž byla i členkou asociace a kraslice sama zdobila.

„Vždycky říkala, že jí žádné nezbyly, protože je její manžel rozdal. Když jsme měli výstavu na Pražském hradě, tak v dětské soutěži také předávala ceny těm nejlepším,“ připomněla Hovorková.

Nejbližší výstava, kterou nyní v Libotenicích chystají, má být ta tradiční jarní, která se v obci koná jednou za dva roky. Konat se má před Velikonocemi a už nyní asociace doufá, že jí nepřekazí covid.