Deset firem, které sleduje Okresní agrární komora Litoměřice, zaznamenalo u pšenice, kterou pěstují na 5819 hektarech, průměrného výnosu 5,4 tuny z hektaru, to je o 30 centů více než loni.

Přibližně stejný průměrný výnos jako loni byl dosažen u ječmene jarního, avšak u ječmene ozimého klesl o zhruba půl tuny z 5,9 na 5,3 tuny z hektaru. Velké rozdíly ve výnosech zaznamenal největší pěstitel obilovin na Litoměřicku, společnost Astur ve Straškově Vodochodech.

„U pšenice ozimé, kterou pěstujeme na 960 hektarech, jsme měli i na kvalitních půdách ve výnosech rozdíl až 2,5 tuny, největší výnos 6,5 tuny, ale celkový průměr činil 5,2 tuny z hektaru. Pšenice je ve výborné kvalitě, co se týká objemu i dusíkatých látek, horší je to u ječmene jarního, který dozrává dřív a byl tudíž postižen suchem a hraboši.

U něho jsme očekávali pět tun, ale „sypal“ pouhých 3,6 tuny z hektaru. Méně zrna bude i pro sladovny,“ sdělil ředitel společnosti Miroslav Novák. Firma poprvé po dlouhých letech zkoušela pěstovat na 99 hektarech řepku, také u ní výnosy kolísaly mezi 1,4 až 3,8 tuny z hektaru.

Druhým největším pěstitelem obilovin a největším pěstitelem řepky s 495 hektary v litoměřickém okrese je Zepos Radovesice. Také kolem Házmburku panuje řadu let vláhový deficit, kvůli němuž měla firma o 20 až 30 procent nižší výnosy, než činí celostátní průměr.

„Obiloviny nám poškodil hraboš, a protože do řepky už nestačil přejít, dosáhli jsme u této plodiny slibný průměrný výnos 3,22 tuny z hektaru. Žně máme za sebou a nyní se začínáme připravovat na sklizeň chmele. Ten pěstujeme ve třech odrůdách a vzhledem k tomu, že je pod závlahou, očekáváme dobrou úrodu. První štoky by měly padnout po 20. srpnu,“ uvedl ředitel společnosti Jiří Mašek.

Krajské dožínky nebudou

Sklizeň se nyní přenáší na další plodiny a zemědělci nebudou mít moc času ani na dožínky. Ostatně ty krajské, které se pravidelně konají v září v Peruci, letos kvůli koronaviru neproběhnou. „Není ani co slavit, žně byly letos dost smutné. Rané obiloviny nám v zimě bez sněhu z části pomrzly, pak přišlo sucho. Byli jsme zvyklí sklízet u pšenice sedm až osm tun z hektaru, letos byl rekord jen šest tun. Žně jsou u nás komplikovanější, protože současně musíme sklízet špenát a hrášek, kterých jsme největším pěstitelem v Česku,“ vysvětlil ředitel společnosti Agrokomplex Bohušovice nad Ohří Ivo Kadeřábek. Bohušovičtí v těchto dnech sklízejí květák a zelí na krouhání pro svou dceřinou firmu na Českolipsku, za dva týdny přijde na řadu zelí pro obchod.

Mírně optimističtější jsou zemědělci hospodařící v severnější a mírně vyšší lokalitě okresu, kde žně končily sečením nevyrovnaných ploch s jarním ječmenem až v závěru minulého týdne. „Posledních 80 hektarů s pšenicí jsme posekali minulý pátek. Spokojenost je s výnosem 3,5 tuny u řepky, kterou pěstujeme na 314 hektarech. Také výnosy u pšenice 5,8 tuny a u jarního ječmene 5,5 tuny převyšují okresní průměr. Nyní se soustředíme na sklizeň kukuřice, kterou potřebujeme na výkrm skotu a chod bioplynové stanice, a vojtěšky ve třetí seči. Kukuřicí máme oseto i 21 hektarů po loni ukončeném pěstování chmele,“ sdělila agronomka společnosti Agro Hoštka Iva Veberová.