Lkáňská stanice je v regionu nejmenší, ale jejich provozovatel se i tak musel v posledních dvou letech popasovat s nedostatkem surovin pro její provoz. Reaktory v zemědělských bioplynkách jsou totiž projektovány na zpracování základní suroviny – kukuřičné siláže, a té je nyní málo. Družstvo už loni muselo hledat náhradní plodiny, které by daly rychlou úrodu v době, kdy docházely zásoby kukuřičné siláže.

„Zkusili jsme jarní žito, které se nám urodilo ještě před nástupem suchého léta, a to nám vydrželo do podzimu, než jsme mohli využívat opět kukuřičnou siláž. Žito pro silážování jsme využili i letos, ale současně jsme hledali další plodinu, která by mohla v 'krmné dávce' kukuřici nahradit,“ popsal ředitel družstva Otakar Šašek. „Pro příští rok chceme po žitu vysít čirok, který roste rychle a sklízet by se mohl v polovině září, tedy ještě zhruba měsíc před sklizní kukuřice. Věřím, že se nám tím podaří vyřešit problém s výkonem bioplynky,“ dodal.

Družstvo kvůli nižší úrodě kukuřice muselo výkon bioplynky upravovat. V současné době pracuje na 80 procent, což může znamenat roční výpadek 3,5 milionu korun v dodávce elektrické energie. 

Při plném výkonu stačil zisk z výroby pokrývat splátky úvěru, které si družstvo vzalo na její výstavbu. Do příštího roku tak musí víc šetřit a vyzkoušet další úpravu skladby surovin.

„V nákladech nás čekají další výdaje na osazení kogenerační jednotky katalyzátorem, tak abychom plnili požadavky zákona na snížení emisí ve spalinách plynu, který začíná platit hned od Nového roku,“ dodal vedoucí mechanizátor ZD Klapý František Němec.

Provozovatelé bioplynek řeší od najetí jejich provozu i další problém, a to je využití tepla, které vzniká při spalování vyrobeného bioplynu v kogeneračních jednotkách. Klapské družstvo ho zatím využívá v sezoně na sušení obilí a během roku na vytápění haly se stroji a dílnami. Ve hře je i provedení původního záměru, ke kterému chtěla obec bioplynku postavit.

Zkouší dotaci na centrální vytápení

„Na jaře by se ve Lkáni měla začít realizovat splašková kanalizace s čistírnou, uvažovali jsme o tom, že bychom stavbu spojili s položením topného kanálu pro vytápění domů. Podali jsme žádost o dotaci na Státní fond životního prostředí a nyní čekáme na vyjádření. Podle odhadů by projekt měl stát zhruba 14 milionů korun,“ doplnil ředitel. Podle starosty Lkáně Pavla Foriše před lety projevilo zájem o centrální vytápění 38 ze 40 oslovených domácností a zájem nejspíš trvá.

Během uplynulých deseti let postavily zemědělské firmy v litoměřickém okrese šest „bioplynek“ s celkovým maximálním výkonem 5 500 kW elektrické energie a přibližně stejným výkonem tepla. V současné době je v ČR v provozu 574 bioplynových stanic a boom jejich výstavby se očekává především ze strany obcí, které chtějí pro své obyvatele zajistit soběstačnost ve spotřebě elektrické energie a tepla. Ty by měly využívat k provozu především biologický odpad z domácností, veřejného stravování a zpracovatelských firem z místa a nejbližšího okolí. Příkladem jsou Kněžice u Poděbrad, které postavily bioplynku a kotel na biomasu.

Bioplynové stanice postavené na Litoměřicku:
2009 Julčín - výkony 1063 kW a Radovesice 844 kW
2012 Malešov - 1000 kW
2013 Račiněves - 1500 kW, Slatina 550 kW a Lkáň 549 kW