Městys les koupil asi před šesti lety s tím, že ho promění na příměstský les s rekreační funkcí. Starosta Brozan Václav Bešta připomněl, že už loni se v první fázi přeměny podařilo zrekonstruovat cestu a letos přibyly také nové dřevěné lavičky.

„Díky zpevněné cestě mohou lidé les navštěvovat v podstatě v kteroukoli roční dobu. Aniž bychom s tím předem počítali, tak nová stezka inspirovala dvě učitelky z naší základní školy. Zatímco jedna z nich připravila podél trasy nejprve zimní a nyní i jarní putování s úkoly pro děti, druhá zase přišla s nápadem na vznik geoparku, kde budou kameny z různých lomů v Českém středohoří, jež doplní informační popisky,“ vylíčil starosta.

Na nápady vedoucí k oživení prostoru lesoparku chce městys navázat vysazením shluků příbuzných dřevin, které rovněž doplní popiskami. Vznikne tak naučná dendrologická část. Autorkou naučných stezek je učitelka na prvním stupni Martina Danišková, která v brozanské TJ Sokol vede předškoláky a mladší žáky k všestrannosti. Ani v době epidemie, kdy se s dětmi v Sokolu nemůže setkávat, s nimi nechtěla ztratit kontakt a přestat je motivovat k aktivitě. „Úkoly byly určené nejen pro sokolské děti, ale také pro ostatní. Na stezku tak vyrazily rodiny z Brozan i z okolí,“ potěšilo ji.

Na Labi v Litoměřicích cvičí ženisté
FOTO: Na Labi v Litoměřicích cvičí ženisté. Čeká je operace v Lotyšsku

Zalaminované pracovní listy zaměřené na poznávání rostlin nebo zvířat podle ročních období nezůstaly jen v Brozanech. On-line putovaly na vyžádání i do dalších obcí a měst v Česku. „Pracovní listy se zimní stezkou jsem rozeslala na více než 80 míst po celé republice, kde o ně ostatní učitelé projevili zájem. Jarní plakáty byly ještě úspěšnější. O kopie stálo 150 učitelů a institucí,“ doplnila Danišková, která už v hlavě nosí podobu nové stezky směřovanou na léto.

Učitelka Barbora Marxová společně s Kryštofem Macholdou, který se věnuje krajinářskému designu, v lese zase připravují geopark. Jejich hlavní myšlenkou bylo vytvořit ho zajímavě tak, aby upoutal pozornost a zároveň tam návštěvníci mohli strávit i delší čas. Na místě už například vyrostla jeskyňka z jednoho druhu horniny. „Hodně lidí říkalo, že působí nebezpečně. Kameny jsou ale poskládané tak, že se opravdu nehnou,“ ubezpečila Marxová.

Monika Stará z centra digitalizace v Ústí skenuje litoměřický oltář, v muzeu jsme zachytili ještě pedagoga centra Kamila Podroužka a studentky při focení renesanční místnosti staré radnice.
S „žehličkou“ skenují v muzeích a galeriích v kraji památky i celé výstavy

Mezi horninami v geoparku se nachází například čedič, znělec, porfyr křemenný, pískovec nebo tefrit. Posledně jmenovaný druh umístěný do dominantní podoby menhiru pochází z kamenolomu v Dubičné u Úštěka. Téměř sedmitunový kus tam byl uštípnutý přímo pro potřebu brozanského geoparku.

Zaujmou také kameny uložené přímo na břehu mlýnského náhonu. Lidé na ně mohou vstoupit a podívat se na podvodní život. Horninu už pomalu začaly obrůstat řasami a úkryt tu hledají také ryby. „U jednotlivých kamenů budou také cedulky s informacemi, co je to za kámen, jak je starý, odkud pochází a k jakému účelu se běžně používá. Na velkou tabuli chceme umístit jak mapku parku, tak i bližší informace k jednotlivým horninám a tipy na zajímavá místa v Českém středohoří, kde lidé mohou tyto kameny spatřit,“ nastínila Marxová.