Čeká se na zástupce pojišťovny, první odhad je asi 30 % poškození. „Totálně zničené jsou hlavy rostlin, z velké části i jejich listová část. Centimetrové kroupy nejvíc poškodily porosty v Oknech, částečně i v Polepech, Nučnicích a Ořešácích," uvedl ředitel firmy Jiří Špringl.

Společnost každý rok investuje do obnovy tří až čtyř hektarů chmelnic, letos staví osm hektarů nových chmelnic s cílem dostat se zpět na historickou plochu šedesát hektarů. Řada hektarů je pod závlahou. V rámci pozemkových úprav prochází některými pozemky zpevněné komunikace, které však nepatří do investic chmelařů.

Déšť z kraje týdne někteří chmelaři uvítali, jejich porosty na vodičích rázem povyskočily.

Patří k nim Zemědělské družstvo Liběšice, největší pěstitel chmele v regionu, kterého loni postihlo velké sucho.

„V našich chmelnicích s deštěm padaly jen malé krupky, které moc škod nezpůsobily. Mohli jsme hned druhý den pustit do práce brigádníky. Pomáhá nám dvaatřicet žáků druhého ročníku oboru zemědělec farmář Střední školy zahradnické v Děčíně Libverdě. Jsou tu v rámci své praxe. Provádějí opravné zavádění hlav k vodičům a dočišťují porosty od plevele a spodních výhonků. Jsme s nimi spokojeni, stejně jako s jejich slovenskými kolegy, kteří prováděli zavádění révy k vodičům," sdělil Martin Kala, agronom chmelař ZD Liběšice.

Liběšické družstvo v současné době obhospodařuje sedmdesát tři hektarů chmelnic, na pěti hektarech má novou výsadbu. Převážnou část tvoří tradiční Žatecký poloraný červeňák, který se vyznačuje jemným chmelovým aroma a jeho výnos se pohybuje od 900 do 1 500 kilogramů z hektaru. Na dvou hektarech pěstuje ještě pozdější odrůdu Kazbek, která má kořeněné aroma s nádechem po citrusech, ale dává výnos přes 2 000 kilogramů z hektaru. Je tedy výnosnější, ale s pozdější sklizní.