Kolem zdí rostly mladé borovice, u vchodu dvě krásné lípy. Když kvetly, byly jak dvě veliké kytice. Tak vzpomíná na slatinský hřbitov čtenářka Deníku Ludmila Černá. Jenže stromy jsou už minulostí. Kácení stromů dráždí obyvatele i jiných obcí okresu.

Borovice nechala malá obec nedaleko Libochovic vykácet před pár roky. Stín už dávaly jen koruny lip, ty ale prořezali. „A nakonec mě loni v prosinci u hřbitovních vrátek uvítala halda polen a za vrátky dva pařezy. Chtělo se mi brečet,“ uvedla Černá.

Dana Stránská, která je starostkou Slatiny druhým funkčním obdobím, postup hájí. „Zdědila jsem stromy už ve stavu, kdy na nich byl udělán neodborný zásah,“ vysvětlila. „Byly zkráceny koruny, ale ponechány dlouhé větve, na kterých bylo předloni napočítáno i sto nových výhonů a hrozilo rozlomení stromů,“ popsala s tím, že nikdo před ní navíc neřešil zatékání do kmenů, takže hniloba postoupila už jeden metr do kmenu.

Ve snaze zachránit stromy předloni nechali odřezat přerostlé výhony, ale bohužel nepomohlo ani to. „Osobně stromy miluji a snažila jsem se zachránit i tyto,“ dodala starostka.

Už na podzim chtěli okolo hřbitova vysázet stromy nové, ale kvůli velkému suchu musejí počkat na jaro. Obec mezi lety 2015–17 vysázela na 125 nových stromů a bude v tom pokračovat.

Ve Slatině řešili také případy, kdy zeleň lidi ohrožovala. „Máme v minulosti případ, kdy ulomená větev zasáhla naši obyvatelku, anebo nám leží velké a těžké větve na frekventovaných chodnících,“ uvedla Stránská. Tyto události vedly k posouzení stavu zeleně v obci dendrologem a zpracování pasportu zeleně.

Právě odborná firma už v roce 2015 doporučila nahradit stromy na hřbitově novými kvůli nebezpečí rozlomení.

Lidé se nad kácením stromů nyní pozastavují častěji. Jen v minulém týdnu Deník informoval o padlých habrech, které rozlítily lidi v Litoměřicích, i obavě čtenáře z Lovosic z kácení na Havraním ostrově na Labi.

Redakce požádala o názor na soudobé kácení stromů pražského dendrologa Aleše Rudla, který je odborným garantem celostátního projektu Lípy republiky 1918–2018. Ten připouští, že se poslední dobou skutečně kácí víc, hlavně ve městech. „Hodně se hledí na bezpečnost. Pokud se ale pokácí strom preventivně, je to chyba. Dříve všem bylo jasné, že když fouká silný vítr, nemají chodit do lesa nebo do parku,“ prohlásil dendrolog.

Pro obecní úřady je ale podle něj daleko jednodušší strom rovnou pokácet než udělat například redukci koruny nebo zdravotní či bezpečnostní řez, po nichž tu strom může zůstat ještě desítky let. Argument nové výsadby za padlé stromy mu přijde lichý.

„V důsledku klimatických změn a nekvalitní půdy se nově vysazeným stromům moc nedaří. Navíc když se o ně příliš nepečuje, jak je to bohužel běžné,“ dodal dendrolog s tím, že vzrostlé zeleně bychom si tak měli vážit.

Na druhou stranu jsou ale podle Rudla leckterá kácení stromů skutečně nutná. A to v důsledku nedostatečné péče nebo nevhodných ořezů a defektů z minulých let, jak to podle starostky Slatiny bylo i u stromů u místního hřbitova.