Lužická nemocnice a poliklinika v Rumburku má 150 lůžek a 250 zaměstnanců. Malé regionální zdravotnické zařízení se potýká s konkurencí na německé straně, kam do nemocnic odchází stále více lékařů i sestřiček ze severu Čech.

„V současnosti bychom byli schopni okamžitě zaměstnat sedm lékařů a zhruba asi dvacítku kvalifikovaných zdravotních sester, kterých je vzhledem ke změně systému vzdělávání v minulosti nedostatek,” řekl předseda představenstva rumburské nemocnice Karel Schäfer.

Krajská zdravotní, která v kraji spravuje pět nemocnic, podle náměstka pro řízení lidských zdrojů Vojtěcha Krumpa nyní poptává bezmála sto lékařů, přibližně 200 sester a také 70 ostatních zdravotnických pracovníků. Přilákat se je snaží též peněžními bonusy.

„Nadační fond Krajské zdravotní podporuje budoucí lékaře, všeobecné sestry, praktické sestry, radiologické asistenty, fyzioterapeuty, radiologické asistenty nebo zdravotnické záchranáře, tedy studenty lékařských a zdravotnických fakult, vyšších odborných nebo středních zdravotnických škol. Příspěvek na studium se pohybuje od 2 do 7 tisíc korun za měsíc,” zmínil Krump s tím, že stipendijní program pro nadcházející akademický rok se vyhlašuje ve druhé polovině srpna.

Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem má v současnosti místa primářů a jejich zástupců obsazena. „Na všech odděleních splňujeme personální vyhlášku zdravotních pojišťoven. Samozřejmě tak jako ostatní nemocnice v ČR bojujeme s nedostatkem zdravotního personálu, což ústí ve zvyšování nákladů a často tak jako i jinde pracují někteří lékaři a sestry i v důchodovém věku,“ řekl ředitel špitálu Tomáš Krajník.

Náborový příspěvek nemocnice v Roudnici neposkytuje. „Nesouhlasím s metodou, která znevýhodňuje loajální zaměstnance, kteří v nemocnici pracují dlouhé roky. Jako motivaci preferuji dlouhodobé dobré mzdové ohodnocení zaměstnanců,” uvedl Krajník.

Jak dostat na sever Čech více lékařů a sestřiček, bude jedním z témat dnešního jednání vlády a krajských politiků. Náměstek hejtmana Martin Klika naznačil, že kraj by rád v Ústí vytvořil lékařskou fakultu. „V minulosti jsme jednali s Univerzitou Karlovou, pak jsme věc odstavili na vedlejší kolej. Teď je příležitost problém otevřít znovu. Nestěhovali bychom sem velkou fakultu, ale třeba jen odnož. Komunikujeme o tom i s ústeckou univerzitou,” zmínil Klika.

Sám rektor univerzity v Ústí (UJEP) Martin Balej považuje zřízení lékařské fakulty za dlouhodobý cíl. „Zatím to, bohužel, není podle současné legislativy možné, a proto jdeme cestou postupného zřizování klinik. K dnešnímu dni má UJEP v Masarykově nemocnici v Ústí deset klinik, k otevření se koncem května chystá 11., neonatologická klinika,” vysvětlil Balej.

Kliniky jsou dle něj stěžejní pro místní fakultu zdravotnických studií, která usiluje o to, aby se ústecký špitál stal fakultní nemocnicí. „Kliniky jsou pro fakultu i nemocnici společnými výukovými a vědeckými základnami a pracovišti pro vykonávání praxe. Přínosem jejich zakládání je další zkvalitnění výuky, intenzivnější společná vědecká práce a v neposlední řadě opětovný rozvoj špičkové zdravotní péče v regionu. Společnými silami tak dochází k postupnému přechodu Masarykovy nemocnice na nemocnici univerzitního typu,” doplňuje Balej.

Jak dlouhá je ještě cesta k univerzitní nemocnici v Ústí nad Labem, není podle něj v tuto chvíli jasné. „Zákon o univerzitních nemocnicích v poslanecké sněmovně neprošel a další vývoj v této oblasti se zatím nedá předpokládat,“ dodal Balej.