Jak uvádí policejní statistiky, od ledna do července letošního roku se na silnicích v Ústeckém kraji stalo celkem 5 181 nehod, z čehož jich 1 022 zavinila lesní zvěř nebo domácí zvíře. Oproti stejnému období za loňský rok jde o nárůst o 265 havárií.

„Počty těchto případů jsou v našem okrese vysoké, zvěř migruje hlavně v období sklizně, kdy jsou střety na denním pořádku,“ uvedl na nedávné dopravní konferenci pořádané v Ústí vedoucí dopravního inspektorátu v Lounech Jiří Král.

KRAJ JAKO PRŮKOPNÍK

Krajský úřad se proto po konzultacích s policií a myslivci rozhodl pokračovat v nakupování elektrických odpuzovačů zvěře, které na vybrané úseky v kraji pořídil už v předešlých letech. „V letošním roce nainstalujeme 506 plašičů, a to na tři úseky v délce asi 18 kilometrů na Ústecku, Roudnicku a Lounsku,“ potvrdil vedoucí krajského odboru dopravy Jindřich Franěk. Právě Ústecký kraj patří k průkopníkům v osazování silnic elektrickými odpuzovači.

Podle myslivců jsou mnohem vhodnější než pachové ohradníky, protože fungují pouze ve chvíli, kdy je poblíž auto, poté se vypnou a zvěř může v klidu přejít silnici. Jsou ale také finančně mnohem náročnější. Jeden stojí kolem 2 500 korun. Jde o plašič Deer Deter, který má velikost mobilního telefonu a je většinou přišroubovaný na plastový patník u silnice.

JAK TO FUNGUJE

Odpuzovač dokáže detekovat auto na vzdálenost 300 až 400 metrů. „Když se vozidlo blíží k úseku, zařízení reaguje na světlomety. Diody se rozblikají a přístroj začne vydávat vysokofrekvenční zvuk. Ten je postavený tak, aby byl zvěři nepříjemný, ale současně jí neškodil, takže zvěř zpomalí, zbystří, auto projede, zařízení se zhasne a zvěř může projít,“ vysvětlil myslivec a předseda Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb Kamil Plíšek. Přístroj reaguje na všechny druhy zvěře, od jezevce, zajíce až po srnčí či vysokou zvěř.

„Zařízení funguje pouze v době, kdy krajinou projíždí vozidlo. Nejsou tedy přerušeny přirozené migrační trasy zvířat a přístroj nezpůsobuje zvířatům stres ani zranění. Zvěř si na něj navíc nezvykne jako například na pachové ohradníky nebo nižší formy opticko-pachových zradidel,“ doplnil Plíšek. Momentálně myslivci čekají na osazení patníků u silnic Správou a údržbou silnic Ústeckého kraje, na něž od podzimu začnou plašiče montovat. Zařízení vydrží na jedno nabytí akumulátoru díky solárnímu napájení v provozu až šest měsíců. Přístroj nepotřebuje žádné kabely.

V minulých letech se odpuzovače staly terčem zlodějů. „Po osazení nám jich více než polovinu ukradli. Pro zloděje je sice technicky jednoduché si plašiče odnést domů, nicméně netušíme, co s nimi chtějí dělat, jsou pro ně nepoužitelné,“ doplnil Franěk.

Za posledních 10 let vzrostl podle Plíška počet kolizí se zvěří ve většině evropských zemí až o 50 %, tedy zhruba na milion střetů ročně. Navíc jde o celosvětový problém. „Ve Skandinávii a Aljašce jsou obvyklé střety s losem a sobem, v Austrálii s klokanem, pštrosem a tasmánským ďáblem, v Africe a Indii zaznamenávají střety vlaků se slony, na Středním východě s velbloudy a na Floridě zase s pásovcem a pumou,“ zmínil Plíšek. Zvěři podle jeho informací vyhovuje prostředí na pomezí lesa a otevřené krajiny.

„Obě části se doplňují ve zdrojích potravy. Dalším faktorem je úbytek přirozených predátorů, což platí jak pro USA, tak pro Evropu. Klesá počet lovců i myslivců, a kvůli stavbě satelitních městeček a průmyslových zón se rozšiřují příměstské oblasti, kde není možné lovit. Právě tato místa vyhovují zvěři svým klidem a dostatkem potravy,“ uzavřel Kamil Plíšek.