Vnitřní prostory odsvěceného kostela chtějí v Siřejovicích do budoucna využívat pro společenské i kulturní akce.

„Rekonstrukce se dotkla především vnějšku budovy. Obnovou prošla fasáda, zcela jsme nechali vyměnit střešní krytinu a krytinu báně. Z kostela je po opravě, myslím, moc hezká dominanta obce," řekl starosta obce Josef Krejza.

Opravený kostel v Siřejovicích

Měděná cibulová báň s lucernou skutečně poutá pozornost už z dálky. Nejenže však řádně potrápila stavitele, vydala navíc některá svá tajemství. „Práce na kostele se protáhly právě kvůli báni. Dřevo uvnitř bylo hodně poničené, což projektant nemohl dopředu vědět, protože se dovnitř dělníci podívali až po sejmutí krytiny," vysvětlil starosta Krejza.

Opravený kostel v SiřejovicíchVe věži při opravách stavitelé nalezli pamětní listy sepsané na Obecním úřadě v Siřejovicích v roce 1922. „Bylo to u příležitosti opravy kostelní věže z toho roku. Proto i my jsme pro budoucí generace do báně ukryli tubus se zápisem ze zastupitelstva, články z novin, mincemi, zkrátka s doklady, které zaznamenávají současné dění v obci i ve společnosti," popsal Josef Krejza.

Stavební úpravy kostela, které trvaly víc než rok, se dotkly také kleneb, stropů či krovů budovy. „Ty naopak nebyly tak poničené, jak se předpokládalo, což nás překvapilo," doplnil starosta obce.

Celková cena rekonstrukce se přesto vyšplhala k téměř 5 a půl milionům korun. Obec na ni získala dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu.

Odsvěcený kostel, který Siřejovice získaly do svého majetku od Římskokatolické farností Čížkovice v roce 2010, chtějí obyvatelé obce nyní využívat pro různá vystoupení, výstavy i další kulturní akce.

„Dosud se tu konalo jen jednou do roka zpívání vánočních koled. Kostel bychom teď chtěli víc oživit. Třeba výstavami," nastínil starosta.