Hrozilo dokonce, že se z něho stanou ruiny. Proti tomu se postavili ochránci památek v čele se spolkem Pro Zahořany a začali hledat podporu pro jeho záchranu.

Během krátké doby se mu podařilo získat peníze na základní záchranné práce jak pro samotný kostel, tak pro samostatně stojící zvonici. Nová střecha a lešení kolem dominanty nad labskou strání napovídá, že se tu ještě před zimou udělal kus práce.

„Největší nebezpečí na zvonici je už zažehnáno – uvolněné klenáky horních oken jsou upevněny zpět. Vyplňují se trhliny ve zdivu, obnovila se profilovaná římsa na vršku zdiva. Na několika málo místech, kde ještě drží kousky omítek, lze rozeznat její tři vrstvy. Poslední století kostel zářil do okolí klasicistní okrovou omítkou, pod ní jsou ještě dvě barokní vrstvy. Původně byl kostel červenobílý,“ připomíná předsedkyně spolku Jarmila Jandová.

Spolku se povedl husarský kousek, když uspěl s žádostmi na opravu kostela. Na celkové dotaci téměř 1,5 milionu korun se nejvíc podílely ministerstvo kultury s Programem záchrany architektonického dědictví, Ústecký kraj se svým Programem záchrany kulturních památek, 100 tisíc uvolnila ze svého rozpočtu obec Křešice a zhruba 166 tisíc poskytla Římskokatolická farnost Zahořany.

„Mimo to jsme letos získali od dárců z veřejné sbírky Zahořanský kohout téměř 148 tisíc korun, a tím posílili konto na účtu, které by mělo pomoci řešit mimořádné události, které se mohou vyskytnout při pracích. Dárci nám posílají peníze na účet, někteří z nich přispívají pravidelně každý měsíc,“ dodává předsedkyně.

Kostel Nejsvětější Trojice nebude svému účelu sloužit ještě několik let, interiér není pro návštěvníky dost bezpečný. Spolek dostal během posledních let povolení od statika pouze k organizovanému vstupu pro malé skupiny s průvodcem u příležitosti Noci kostelů. Spolek se chce se správcem farnosti Jaroslavem Střížem přihlásit do této celonárodní akce i v příštím roce a ukázat veřejnosti, jaký kus práce se odvedl na zvonici, která nebyla vůbec přístupná.

Řeší odvod vody

V příštím roce se stavební práce přesunou opět do kostelní lodi. Zabezpečit je třeba odvod dešťových vod od objektu, aby se stabilizovala vlhkost podloží.

„Naše obec na záchranu kostela přispěje v roce 2020 opět 50 tisíci korunami. Věříme, že se i za naší podpory podaří opět získat prostředky od ministerstva a Ústeckého kraje pro další etapu prací. Takových spolků, jako je ten náš, by bylo třeba víc,“ podotýká Michal Mančal, starosta Křešic, pod něž Zahořany spadají.

Jak dodává, dvacetičlenná parta kolem Jarmily Jandové a manželů Štědrých se vedle aktivit kolem kostela snaží vrátit do původního stavu i okolí Zahořan. „Jsou to například historické cesty, které téměř zanikly vlivem zemědělských prací nebo zarostly náletovými dřevinami. Jednu takovou cestu vedoucí od loni vysazené lípy republiky na kopec Křemín, kde bývalo předsunuté opevnění pevnosti Terezín, chtějí spolu s našimi hasiči obnovit a vytvořit na ní naučnou stezku,“ uzavírá starosta.