Na přímý dotaz k úvaze o zrušení stanice v Terezíně se Deník odpovědi od policie nedočkal. Z obecného vyjádření ale vyplývá, že o změnách uvažují. „V současné době probíhá podrobná analýza bezpečnostní situace s přihlédnutím k regionálním specifikům jednotlivých územních odborů,“ uvedla policejní mluvčí Šárka Poláčková.

Zájmem a cílem policie je prý postupně v budoucnu zajistit nepřetržitý výkon služby na základních útvarech.

Bohušovice jsou proti

S případným zrušením terezínské policejní stanice nesouhlasí v Bohušovicích nad Ohří. „Nesouhlas jsme vyjádřili už na nedávném setkání vedení litoměřické státní policie se starosty Terezína a sousedních obcí,“ řekla bohušovická starostka Kamila Čvančarová. „Centralizace je krokem zpět, přítomnost policie na daném místě vzbuzuje preventivně respekt,“ dodala. Přímo do Bohušovic prý policisté často nevyjíždějí, v posledních měsících je ale lidé volají do místní části Hrdly, kam přišli noví přistěhovalci. „Hoši, kteří slouží v Terezíně, znají problémová místa a poměry,“ uvedla starostka.

Podle ní by byl v případě zrušení policejní stanice v Terezíně a pravděpodobného suplování její funkce z Litoměřic problém s pozdějším dojezdem policistů. „Litoměřice jsou od nás dál, někdy hraje roli i 5 nebo 10 minut, zvlášť když jsou ucpané silnice,“ je přesvědčena Čvančarová.

Brozanským to nevadí

Případné zrušení terezínské stanice by příliš nemělo vadit Brozanským. „Jsme stejně na konci dosahu terezínských policistů. Když někdo zavolá 158, vždycky nějaká hlídka odněkud přijede,“ řekl starosta městyse Václav Bešta. Připustil ale, že pokud by skutečně došlo k zrušení stanice, tak by nejspíš u policistů vyjíždějících pravděpodobně až z Litoměřic chyběla místní znalost. Právě tu si Terezínští u policistů na jejich stanici chválí. „Místní znalost může u řešení problémů mnohdy pomoct,“ souhlasí starosta Brozan, kde mají dost migrujících lidí. Poté, co měli problémy s lidmi z bytů v soukromých domech přímo v centru, monitorují ho kamerou. Centrum se ale podle starosty uklidnilo, ostatně už před rokem tam zavedli bezdoplatkovou zónu. Další problematické místo je Bílý dům na okraji Brozan, kde je zmíněná zóna také. „Hlavním záměrem bylo, aby ti lidé nemigrovali. Aby se, pokud je to vůbec možné, sžili s městysem,“ tvrdí starosta.

Chtěli tím vyjít vstříc i potřebám Sociálně aktivizační služby Naděje, která si přímo v budově obecního úřadu v lednu pronajala kancelář. Tam bývají k dispozici sociálně slabým i jejich dětem pracovníci Naděje několikrát týdně 4 hodiny, chodí i přímo do Bílého domu. Chtěli by otevřít denně na 6 hodin, nemají ale zatím pracovníka, tak se tam střídají ti stávající.

Stoprocentní efekt podle Bešty zavedení bezdoplatkové zóny nemělo. Migrující se totiž částečně obejdou i bez dávek, a v Bílém domě i v jeho okolí je tak v noci stále živo. To potvrzují i zkušenosti z terénu. „Nedošlo k tomu, že by tam lidé přestali migrovat,“ řekla vedoucí litoměřické Naděje Petra Smetanová. Situace v kraji je prý pro sociálně slabé natolik hraniční, že migrovat musí, a peníze si na krátkodobé nájmy nějak seženou i bez dávek.

Brozanští si kvůli udržení pořádku v minulosti asi 2,5 roku platili bezpečnostní službu. „Pomohlo to v tom, že se udělal pořádek před hospodou, po zavírací době tu už nebyl világoš,“ popsal Bešta. Dodal, že bezpečnostní služba stejně nemá příliš kompetencí, i když zase je lépe schopná tlumočit operačnímu policie, o jak velký problém jde, když nějaký je.