Konec jedné éry. To je změna ve vedení kraje, ke které dojde na pondělním ustavujícím zastupitelstvu. Den před 31. výročím sametové revoluce předají hnutí ANO kormidlo komunisté, kteří drželi 8 let hejtmana a další klíčové posty. V posledních volbách ale už neobstáli. Tak silnou pozici, jakou v regionu KSČM získala, už nikde jinde neměla.

Radní se naposledy sešli ve středu. Zrekapitulovali, co museli řešit ještě před covidem: následky povodní, korekce za údajná pochybení kraje při čerpání evropských dotací z ROP Severozápad i hrozící kolaps veřejné autobusové dopravy v regionu. „Přes tyto negativní vlivy, které významně dopadly do hospodaření kraje, se podařilo snížit objem nesplacených úvěrů,“ vzkazují radní přes mluvčího Martina Volfa s tím, že to ale nebylo za cenu omezování investic, veřejné dopravy ani jiných drastických škrtů. „Bude na novém vedení, zda dokáže navázat na tento úspěšný vývoj,“ uvádějí radní.

Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM).
ANKETA: Jak hodnotíte osmiletou vládu komunistů nad krajem? Co na to osobnosti?

Krajskou káru po nich bude mezi jinými táhnout dál i Jiří Kulhánek z ODS. Ta šla do voleb s heslem „Víme, kde soudruzi z kraje udělali chybu“. Kadaňský starosta patří dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům končícího vedení, podle něj kraj neúměrně zadlužovalo. Nynější sebehodnocení radních ho upřímně rozesmálo. „Řada z nich nejspíš rozpočtu vůbec nerozumí,“ říká. „Buď podléhají iluzi, nebo dělají z lidí blbce,“ míní o sebereflexi odcházejících funkcionářů Kulhánek. „Místo aby šetřili, půjčovali si. Když do toho přišel covid, kraj neměl žádnou vatu jako ty jiné,“ kritizuje.

S Kulhánkem bude v nové radě Jiří Řehák z liberálních Spojenců pro kraj. Teplický pedagog se před rokem 1989 pohyboval na alternativní umělecké scéně ústeckých vysokoškoláků. Později s nelibostí sledoval, že učitelé, které po revoluci studenti vyházeli dveřmi z Pedagogické fakulty (dnes Univerzita J. E. Purkyně, dál UJEP), se tam později vrátili oknem. Pro Řeháka je konec komunistů na kraji velkou satisfakcí. Spíš než ideologie mu na nich vadila nekompetentnost, některé považuje za kariérní. „Ale samozřejmě jsou to i pohrobci totality,“ míní Řehák.

Koalice jako cejch

Komunisté i s SPD/SPO v končící radě, to byl pro Ústecký kraj cejch podle politologa z UJEP Lukáše Novotného. Připomíná, že region vnímá zbytek země často pouze jako znečištěnou průmyslovou zónu s množstvím skladů, vykořeněnou populací a se sociálně vyloučenými lokalitami. „Byla to tu zároveň výkladní skříň komunistů celostátně. Dokazovali tím, že umí být silní i v regionech,“ říká Novotný. Podle něj tady v uplynulých letech selhávali politici v efektivním čerpání národních a evropských dotací na řešení palčivých problémů regionu.

Se špatnou image kraje prý vůbec nepohnuli. „Přitom je oproti jiným regionům velmi dobře dopravně propojen s Prahou. A infrastruktura funguje i uvnitř,“ připomíná Novotný. Klíčovou postavou garnitury byl pro něj hejtman Oldřich Bubeníček, který představoval moderní proud strany, měl zkušenosti s exekutivou. A byl skousnutelný i pro řadu lidí, kteří komunisty jinak nemuseli. Ostatní komunističtí radní byli však podle politologa spíš mimo, neprosíťovaní s centrem moci. „Ale ani Bubeníček neměl číslo na Babiše, obrazně řečeno. Na rozdíl od jiných hejtmanů,“ upozorňuje politolog.

Krajský úřad Ústeckého kraje.
Kam zamíří politici z bývalého vedení Ústeckého kraje? Do papučí i uniformy

Podle Tomáše Lebedy, absolventa ústecké univerzity, který dnes vede katedru politologie v Olomouci, byl Ústecký kraj pro komunisty zemí zaslíbenou. „Region má asi nejvyšší podíl obyvatel, o kterých se říká, že prohráli transformaci. Lidí, kteří na tom v minulém režimu byli ekonomicky relativně dobře a nyní jsou na tom výrazně hůře,“ vysvětluje Lebeda. „Jsou frustrovaní a mají nostalgii k době před 89. rokem,“ popisuje dál politolog.

V minulých obdobích podle něj KSČM dokázala uspět kvůli protestnímu étosu. Přitažlivost pro řadu voličů ale ztratila, když se dostala do establishmentu. „Pokud se tím něco změnilo k lepšímu pro typické voliče strany, zjistili, že stejně dobře to dokážou i jiní, třeba ANO,“ uzavírá Lebeda a dodává, že protestní stranou je teď pro nadále nespokojené voliče SPD.

Můžou se ještě komunisté vyhoupnout v kraji tak vysoko? Nést pochodeň by podle slov hejtmana měli mladí. K nejmladším komunistům v regionu patří Ondřej Strnad z malé vesnice u Litoměřic. „Ta vůle u mladých určitě je,“ tvrdí. A strana má podle něj potenciál zabodovat i u mladých levičáků. „Noví voliči přijdou. Potřebují ale vidět, že už tam nejsou nostalgici vzývající duchy minulosti,“ míní Strnad. Starší soudruzi prý mladším dosud nedali šanci, pozici u dna už ale nemůžou ignorovat. „Po krajských volbách jinou možnost nemají,“ je přesvědčen 21letý vysokoškolák. Problém podle něj byla kampaň. „Bylo to jako v 90. letech. Bez moderních technologií, spoléhalo se na komunikaci s voličem na ulicích, a to i přes pandemii,“ shrnuje Strnad. „Jestli bude strana v této klinické smrti pokračovat dál, příští rok se nedostaneme do sněmovny,“ uvědomuje si mladík.

Komentář Alexandra Vanžury: Zbytečně zamrzlý kraj 

Po osmi letech padne jediná krajská bašta komunistů. V čele ústeckého hejtmanství nahradí komunistu Oldřicha Bubeníčka lídr ANO Jan Schiller. Končí tak význačná éra v krátkých dějinách Ústeckého kraje, vždyť ve dvou z pěti volebních období mu vládli právě komunisté. Bubeníček přebíral kraj v době, kdy jím začínaly zmítat dotační skandály z předchozích období, při kterých podle policie měly být zneužity miliardy korun.

Jeho krajskou radu čekala stabilizace financí nebo vyřešení problémů s dopravou. Oboje se povedlo. Podařilo se také vylepšit podmínky v krajských nemocnicích, kam za osm let zamířilo v investicích několik miliard. Ústeckému kraji ale výrazně chyběly rozvojové projekty, které by mohly pomoci regionu opustit spodní příčky v tabulkách HDP na obyvatele, vzdělanosti nebo zaměstnanosti.

V mnoha ukazatelích kraj dál klesal. Kontrastně působí místní situace se situací v dalším uhelném regionu, v Moravskoslezském kraji. Tam proudí dotační peníze na řadu projektů, které posouvají celý kraj od doby uhelné do 21. století. Ostravské hejtmanství bylo na jednotlivé evropské dotační výzvy připravené a mělo nachystané potřebné projektové podklady. 

Konec komunistického hejtmana přiblížil definitivní odchod KSČM z vlivných politických funkcí. Totálně propadla při krajských volbách, na hraně propadu mimo velkou politiku je i ve Sněmovně.