Na začátku je změť větví, trávy a listí, na konci kvalitní kompost, který najde využití nejen u zahrádkářů. Bioodpad svážejí do kompostárny mezi Siřejovicemi, Želechovicemi a Úpohlavy nákladní vozy z celého Litoměřicka. Nejprve se materiál rozemele na menší části a poskládá do několik desítek metrů dlouhých pásů, kde začne pracovat.

„Uvnitř se zahřívá, takže naši lidé teploměrem pravidelně měří vnitřní teplotu. Když stoupne na 75 až 80 stupňů, tak celou řadu strojově přeložíme a posuneme. Tím dojde nejen k promíchání vrstev, ale i tomu, že se vnitřní teplá část dostane nahoru, kde se chladí, a naopak to, co bylo na povrchu, se dostane dovnitř hromady, kde dál pokračují biologické pochody rozkládající biomasu,“ vysvětlil Václav Krycner, který má na starosti provoz kompostárny. Zároveň se tím likviduje riziko samovznícení.

„Horkem se také ničí plevelná semena, takže vám pak na zahrádce nevyroste něco nechtěného,“ dodal Krycner.

Skladiště dřeva ve Štětí
Nekonečné hromady kmenů, hora pilin. Tak vypadá obří skladiště dřeva ve Štětí

Vlivem těchto procesů se mění struktura budoucího kompostu, klesá jeho objem a dochází k provzdušnění. „Provzdušněním se také snižuje zápach a vlhkost kompostu,“ dodal další podrobnosti Martin Vašinka ve své diplomové práci zaměřené na kompostování. V ní mimo jiné připomněl, že dostatek kyslíku potřebují pro svůj metabolismus termofilní (horkomilné) organismy, které proměňují biologický odpad v humus.

Finální akcí je třídění, kdy se z hromady vyseparují poslední větve a nerozložené kusy, případně zatoulané kameny. Státní zkušební ústav zemědělský uznal zdejší kompost jako hnojivo, které vzniká zhruba z 8000 tun bioodpadu, který se do kompostárny každoročně přiveze. Výsledného kompostu je zhruba třetina až čtvrtina z přijatého množství.

Nakopej si do pytle

V pondělí 8. května a úterý 9. května v době od 8 do 14 hodin je možné si v kompostárně nakopat pytel kvalitního hnojiva zdarma. Běžně se totiž prodává, tuna kompostu stojí v Siřejovicích 420 korun.

Akce je součástí Mezinárodního týdne kompostování, který probíhá 7. až 13. května. „Má za cíl poukázat na důležitou roli kompostáren při zpracování bioodpadů a jejich opětovného využití jako hnojiva na půdu. Zúčastněné kompostárny vyhradí několik tun kompostu, který si lidé budou moci sami nakopat do pytle a odvézt,“ napsal server czbiom.cz.

Kompostárna u Siřejovic je jednou ze sedmi kompostáren v ČR, která se do akce zapojí.

Rozdíl mezi kompostem a hlínou
Kompost se často používá jako půdní vylepšovač nebo hnojivo. Zatímco kompost je produkt rozkladu organických materiálů, jako jsou listí, zbytky rostlin či kuchyňský odpad, hlína je přirozenou součástí zemského povrchu a skládá se z částic minerálů (jako jsou jíl, písek a štěrk), organické hmoty, vody a vzduchu. Mají odlišné vlastnosti. Kompost má hrubší, méně homogenní strukturu než hlína a je obvykle tmavě hnědý až černý s vlhkou, drobivou texturou. Hlína má různé textury v závislosti na poměru jílových, písčitých a jemnozrnných částic. Kompost je výživnější a pomáhá zadržovat vlhkost.