Na začátku stál projekt knihobudek na sedmi zrušených telefonním budkách, které společnost O2 vybavila starými knihami. Dnes jsou knihy volně nabízené v hospodách, své vlastní mají některé městské knihovny, běžně najdete poličky s knihami na nádražích či v restauracích. „Často je tu smetí socialistické literatury, ale občas se najde poklad. Já třeba našel Harryho Pottera,“ říká pravidelný návštěvník veřejné knihovničky v lovosickém Lovo Café.

„Knihobudky používám obousměrně, občas si něco vezmu, občas něco přinesu. Posledně jsem tam našel technický popis brzd, které používáme na našich vlacích. Bylo to sice v němčině, ale stejně nález potěšil," říká strojvůdce Tomáš Klonfar, který díky své práci má šanci pravidelně monitorovat knižní poličky na mnoha nádražích. „Rozhodně je fajn, že tuhle možnost mám. Občas mi to během přestávek příjemně zkrátí čekání," dodal Klonfar.

„My máme improvizovanou knihobudku v rámci knihovny, ale nějaké městské knihobudky neprovozujeme. Knížky vyřazené z knižního fondu prodáváme za symbolický poplatek v rámci knižní burzy,“ řekla vedoucí Knihovny Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem Zuzana Šimáčková.

„Občas si vezmu něco do vlaku a když mě to nezaujme, hned na dalším nádraží to vrátím. Ale zrovna tady není výběr nic moc,“ přiznává slečna na nádraží v Litoměřicích. V tamní nabídce se dokonce objevily knížky v ruštině. „Marxovy spisy, to byl asi největší bizár,“ pousmál se Petr Novotný, který se zastavil v knihobudce v Budyni nad Ohří. Ta je udělaná z elegantní telefonní budky a stojí mezi obecním úřadem a místním hradem.

Redaktor Deníku si z knihobudky ve Velkých Žernosekách odnesl Bibli a z nádraží Ústí nad Labem Západ třetí díl encyklopedie Vojenská letadla, který je věnovaný 2. světové válce.