Starosta, biskup, ale i hejtman, rektor univerzity a předsedkyně Akademie věd ČR. Ti všichni poskytli záštitu výjimečné konferenci, která se dnes koná na litoměřickém hradě. Historici a kartografové ji pořádají k 500 letům Klaudyánovy mapy. Ta je prvním přehledným tištěným kartografickým dílem zobrazujícím Čechy. Jediný dochovaný exemplář vlastní litoměřické biskupství a uchovává ho místní archiv.

Právě proto si dnes dávají vědci „dostaveníčko“ v Litoměřicích. Širokou veřejnost zve Státní oblastní archiv do budovy v Krajské ulici. Na jediný den ukáže lidem zdarma originál mapy, kterou nejspíš znají jen z reprodukcí. Mapu můžete vidět od 9 do 11.30 a poté od 14 do 16.30 hodin. Příležitost se nemusí opakovat, i badatelům archiv originál zpřístupňuje výjimečně.

Archivní kulturní památka je jinak zavřená v trezorové místnosti depozitáře společně s nejvzácnějšími archiváliemi. „Prostor je maximálně zabezpečen s možností regulovat teplotu i vlhkost, a tím vytvářet optimální podmínky pro uchování těchto památek pro další generace,“ popisuje ředitelka archivního odboru Daniela Brokešová.

POZVALI DĚTI

Odborníci na hradě přednesou referáty, které mapu zhodnotí z hlediska ikonografického či historického. Pozvali i děti. „Protože se jedná o unikátní památku, chtěli jsme ji přiblížit i litoměřickým žákům, kteří se v současné době seznamují se základy zeměpisu a možná ani nevědí, že je tato vzácná první mapa Čech uložena v jejich městě,“ vysvětluje děkanka filozofické fakulty ústecké univerzity Michaela Hrubá. Školáky s významem mapy seznámí studenti fakulty.

Mapa je v dobré fyzické kondici i proto, že se vystavuje velmi zřídka. Naposledy ji biskupství v roce 2015 zapůjčilo Národní galerii v Praze na výstavu ve Valdštejnské jízdárně. Do litoměřického archivu se přitom v roce 1956 dostala v žalostném stavu a jen díky odbornému zásahu restaurátorů se ji podařilo zachránit.

Autorem díla je mladoboleslavský lékař a knihtiskař Mistr Mikuláš Klaudyán. Vlastní mapa je umístěna v dolní třetině listu a je orientovaná k jihu. Účel jejího vydání není znám. „Jedna z domněnek je, že vznikla jako pomůcka pro orientaci poutníků do Říma. Tím pádem ji autor situoval vzhledem k svatému městu,“ vysvětluje Brokešová.

Mapa zobrazuje nejvýznamnější české řeky, znázorňuje lesy a pohoří, říční síť a hlavní zemské stezky.

Pozoruhodná je obrazová výzdoba v horních dvou třetinách listu. Zcela nahoře je zobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský a znaková galerie zemí, v nichž vládl. Níže jsou alegoricky zpracované obrázky, znaky nejvyšších zemských hodnostářů a měst. Brokešová upozorňuje na často reprodukovanou obrazovou část, která má zřejmě znázorňovat společenskou situaci v roce 1518.

„Interpretace se různí. Podle jednoho výkladu je vůz naložený cestujícími český lid, který na protichůdné strany táhnou znepřátelená spřežení kališníků a katolíků,“ popisuje Brokešová. Právě tato scéna fascinuje Oldřicha Doskočila. „Je to nádherný obraz doby,“ upozorňuje regionální historik, který ale dnes do archivu nepůjde. „Viděl jsem mapu už dřív a je dostatečně reprodukovaná,“ dodává.