Nenápadný třešňový sad v zapadlé vesničce na východním okraji Českého středohoří. Okolo se pasou ovce, krávy a také pár vysloužilých starých koní. Na konci sadu plného bedel stojí i včelí úly. V pozdním létě, ač je na slunci přes 20 stupňů, se včely zdají být lehce letargické. I když se přiblížíme ne na více, než na tři kroky od úlu, zůstávají klidné.
„Nemusíte se bát, pojďte blíž. Zakládám si na tom, že chovám geneticky neagresivní včelstva,“ ujišťuje s úsměvem včelař Kamil Valenta ze Svobodné vsi u Úštěka. I tak, ale každý rok dohromady schytá od svých včel kolem 250 žihadel. Třiadvacetiletý rodák z Litoměřic vystudoval zemědělskou školu v Poděbradech. Po maturitě si přál hospodařit.
Včely začal chovat v devatenácti letech
„Chtěl jsem chovat dobytek nebo pěstovat ovoce v sadech. Na to bych ale potřeboval větší kapitál. Proto jsem se nakonec rozhodl chovat včely,“ vypráví dál.
První včely a také nezbytnou teorii získal v devatenácti letech od zkušeného včelaře, který mu věnoval i tři takzvané oddělky. Tedy miniaturní, ale v podstatě hotová včelstva. Další znalosti o chovu včel pak získával z odborné literatury a praxí. Nyní na Úštěcku chová celkem 52 včelstev. Jedno, větší stanoviště má u Držovic, druhé na Lhotsku pod vrchem Sedlo. Je tak nejmladším včelařem v litoměřickém okrese s největším počtem včel.
„Jsem pyšný na to, že v doletu úlů nemám řepková pole. Je to tím, že lidé v okolí Držovic lidé hospodaří ekologicky,“ poznamenává s tím, že do budoucna by si pro svůj med přál získat označení bio. Podmínky, které takový výrobce medu však musí splnit, jsou velmi náročné.

„Je to pro mě především práce na víkendy a celý rok mám co dělat. Od dubna do července stáčíme med. Potom se starám o zdraví včel a zbytek roku hotový med nabízím k prodeji,“ říká včelař, kterého jste mohli potkat třeba i na nedávném medobraní v Litoměřicích. „Je také naprosto normální, že kvalitní med postupně zhoustne. Květový zpravidla do čtyř týdnů, medovicový, známý jako lesní, o něco později. Nezhoustne jen med z velkoprodejen. Do něj se totiž přidává voda,“ vysvětluje. V začátcích bylo pro mladého včelaře nejtěžší určit, kdy je med připravený ke stáčení. Dnes už to pozná prvním pohledem na plástve.
„Včelaření je specifická věda, člověk to buď musí mít naučené, nebo pro to musí mít cit,“ dodává Kamil Valenta.
