Podíváme se do oblasti Ploskovic, Třebušína a navštívíme Kalich či Pannu.

Ideální tip na jednodenní pěší výlet. Ze železniční zastávky Ploskovice vede polní cesta do obce s významným zámkem a současně možností občerstvení v místní restauraci.

Stezka pak vede dále přes Těchobuzice s pozoruhodnou roubenou architekturou, přes Chudoslavice a pod štítem Trojhory do Třebušína. Z Třebušína lze vystoupit buď odbočkou ke hradu Kalichu, a/nebo pokračovat po stezce do Řepčic a na hrad Pannu, kde stezka končí (celkem takto necelých 13 kilometrů).

Návazná doprava je možná buď z Třebušína, od něj západně položeného Všeradiště, nebo i obce Homole u Panny, v níž se lze navíc i občerstvit, případně ubytovat. Vzdálenosti všech tří míst od hradu Panna jsou cca 2 3 km.

Ploskovice

Klenotem mezi zámky severních Čech jsou Ploskovice poblíž Litoměřic. Zámek v Ploskovicích byl postaven v letech 1720-1730. Nechala jej vybu-dovat Anna Marie Františka Toskánská, manželka posledního potomka slavného italského rodu Medici. O přestavbu ploskovické letní rezidence ve stylu vrcholného baroka se zasadil Kilián Ignác Dientzenhofer. Na začátku 19. století se zámek stal majetkem Habsburků, jako letní sídlo jej využíval hlavně císař Ferdinand V. Dobrotivý, a poté i František Josef I. Po vzniku Československa zde bylo zřízeno letní sídlo Ministerstva zahraničí. Jezdil sem hlavně Edvard Beneš se svojí manželkou.

Kalich

Zříceniny rozsáhlého hradu zbudovaného roku 1421 Janem Žižkou nad vsí Třebušín.

V bouřlivém 15. století se osvědčil jako jeden z našich nejlépe opevněných hradů díky svým vynikajícím vojenským kvalitám, avšak po skon-čení válek, na jeho sklonku, už byl opuštěn. Do současnosti se z hradu dochoval zejména mimořádně propracovaný systém zemních fortifikací, který dokonce částečně inspiroval evropské pevnostní stavitelství nastupujícího novověku. Přístup od Třebušína po žluté turistické značce.

Panna

Opěrný bod vystavěný roku 1421 katolíky proti Žižkovu hradu Kalichu byl husity vzápětí dobyt a důkladně přebudován, takže se zařadil k jejich nejvýznamnějším pevnostem v zemi, proto byl také roku 1437 na osobní příkaz císaře Zikmunda zbourán poté, co jej zemské vojsko dlouho neúspěšně obléhalo a nakonec ke svému štěstí zajalo velitele hradní posádky. Jeden z nejrozlehlejších českých hradů byl koncipován značně odlišně od soudobých hradních staveb a opevněn fortifikacemi zcela nového typu, takže i v evropském kontextu jsou jeho pozůstatky mimořádně významnou památkou. Přístup od Řepčic po žluté turistické značce.

Více na: www.ceskestredohori.info a www.hrady-ceskeho-stredohori.cz.