Řev motorové pily zaskočil zkraje týdne rodiče, kteří vedli své ratolesti do Střediska ekologické výchovy Sever na Masarykově ulici v Litoměřicích. Za rohem pracovníci Technických služeb začínali s kácením třinácti habrů. V práci u přístupové cesty mateřské školy Kytička pokračovali i v úterý. Bezpečnost dětí kritikům jako dostatečný důvod nepřijde, výhrady mají i proti dalšímu kácení ve městě i okresu.

Náhlý konec až sto let starých stromů rozlítil muže, který požádal redakci Deníku, aby neuváděla jeho jméno. „Děti v praxi viděly, co je environmentální výchova,“ poznamenal sarkasticky. Podle něj se kácení stromů nebezpečně a neodůvodněně rozbujelo. „To byly Jiráskovy sady nebo obrovský jírovec před domovem na Dómském pahorku. Ale i stromy u domova důchodců v Čížkovicích, kde byly budky pro netopýry,“ vypočítal příklady kácení, které ho rozčílily.

Pokácení habrů bylo povoleno. „Stromy byly duté a nebezpečné, padaly z nich větve a jejich celkový stav byl velmi narušený i podle znaleckého posudku,“ vysvětlila ředitelka litoměřických mateřských škol Monika Mejtová. „Vím, že je to nepopulární, ale staré stromy nahradí nové,“ dodala s tím, že školka na obnovu zahrady získala grant.

Holosečnému kácení za rohem Severu nerozumí ani vedoucí tohoto střediska Ivana Krňáková. „Je to nevyčíslitelná škoda,“ míní. Připomněla, že každý vzrostlý strom ve městě má důležité a nenahraditelné funkce, v horkém létě třeba významně ochlazuje vzduch. Náhradní výsadba za padlé stromy se projeví až za desítky let. „Učíme děti vztahu k přírodě včetně významu stromů, tento zásah se jim bude těžko vysvětlovat,“ konstatovala Krňáková. Bezpečnost dětí jako silný argument pro pokácení habrů uznává, ale je přesvědčená, že se dala zajistit i jiným způsobem.

Povolení lidem nestačí

Udané důvody ke kácení nejsou dost dobré ani rozhořčenému rodiči. „Já vím, že je to se všemi povoleními,“ řekl muž. „Organizace by se ale o stromy měly profesionálně starat ve spolupráci s dendrology,“ dodal. Jako nenapravitelná škoda mu přijde, že se při posuzování odůvodněnosti kácení ve městě přestala angažovat Správa CHKO České středohoří.

Podle Litoměřičana bývá v pozadí kácení v obcích i potřeba někoho přijít levně k dřevu na otop. To se ale habrů padlých u školky ani dalšího dřeva pokáceného na pozemcích města včetně jeho příspěvkových organizací netýká. Podle mluvčí Litoměřic Michaely Bubeníčkové se odváží na skládku biologického odpadu, z níž se už dál neprodává. „Město prodává palivové dřevo pouze ze svých lesů,“ uvedla mluvčí. „Jedinou výjimkou, kdy bylo obyvatelům za odvoz a úklid nabídnuto dřevo z městské zeleně, bylo kácení stromů při rekonstrukci Jiráskových sadů,“ dodala Bubeníčková.

Litoměřický odbor životního prostředí loni připravil a následně podal dvanáct žádostí na pokácení 48 stromů. „Naprostá většina žádostí byla podána na základě podnětů třetích osob poté, co byla ověřena jejich důvodnost,“ uvedla Lenka Brožová zodpovědná za městskou zeleň s tím, že ne všechny povolené stromy byly pokáceny.

O povolení kácení může žádat na svých pozemcích kterýkoli vlastník na území města.