Z Fuldy dorazilo na městské slavnosti 38 lidí. „Někteří z nich proto, že se chtěli ještě jednou podívat do svého rodného města. Jiní proto, že Litoměřice jsou naším partnerským městem,“ vysvětlil jeden z „Fulďáků“ Otto Gruß. Pro něj byla účast ve slavnostním průvodu velká čest. „Jako místní rodák jsem byl obzvlášť hrdý na to, že mohu jít se všemi ostatními Litoměřičany. Vzhledem k minulosti to pro mě byl silný okamžik,“ řekl.

Gruß patří ke skupině Hesenských, kterou sdružuje spolek Freundeskreis Fulda – Leitmeritz. V něm jsou nejen čeští Němci z první vlny divokého či organizovaného odsunu, ale i takzvaní specialisté, z nichž někteří z Československa odešli až v 60. letech. A dnes jsou v tomto spolku také potomci odsunutých.

Druhou organizací ve Fuldě spojenou s Litoměřicemi je sdružení německých vlastenců vyhnaných z Československa většinou v první vlně odsunu. Jde o Heimatkreisverband, který je organizační součástí Sudetendeutsche Landsmanschaftu. „Soustředí se na uchovávání odkazu minulosti,“ přiblížil organizaci historik a radní Filip Hrbek, který je u spolupráce Litoměřic s Fuldou dlouhá léta.

V hesenském městě tamní Heimatkreisverband zřídil muzeum s archivem věnované vzpomínkám na Litoměřice a okolí. Muzeum už ale ve Fuldě nebude. „Minulý rok rozhodlo ústředí organizace, že se všechna místní muzea Heimatkreisverbandu zruší. Hodnotný fond se z nich přesune do jednoho centrálního muzea v Mnichově, které se teď rozšiřuje,“ vysvětlil Hrbek.

Jediné, co z muzea a archivu ve Fuldě v tuto chvíli zůstalo, je znak Litoměřic nalepený zvenku na okně jedné z místností, kde bývalo. Dokumenty a výjimečné exponáty už odvezli do Bavorska, další si převzali zpět ti, kdo je do muzea zapůjčili. Případně jejich potomci.

V muzeu byly třeba rodinné fotografie, nákresy rodné návsi nebo příkazy k nástupu do transportu. Odsunutým se po válce podobné předměty, které historici nazývají „egodokumenty“, musely vejít do kufrů. Ty nemohly vcelku vážit víc než 50 kilo na osobu. Do Fuldy a obcí v jejím okolí odešlo z Litoměřicka 1 682 lidí. „Měli štěstí, ostatní museli do sovětské okupační zóny Německa,“ připomněl historik.

Do Litoměřic čas od času zavítají lidé z obou dvou organizací. Podle Hrbka je družba měst jednotlivých zemí dnes stále potřebná, zejména zaměřená na studenty. Pokud se totiž lidé ze sousedních zemí nepotkávají, nahrává to šíření nebezpečných předsudků. Ostatně instituce partnerství měst napříč zeměmi vznikla po II. světové válce právě kvůli tomu, aby k válkám už v budoucnu nedocházelo.

Družba na ose Litoměřice – Fulda neusne ani po městských slavnostech, které s ještě dnes probíhajícím vinobraním skončí. Gruß se už 10. října do města vrátí s dalším členem vedení Freundeskreisu Petrem Kubičkem. „Zorganizujeme seminář na Gymnáziu Josefa Jungmanna, kterým zahájíme výběr studentů pro příští ročník Mezinárodní letní univerzity,“ vysvětlili Hesenští.

Jde o společný projekt hesenských vysokých škol, kterým je měsíční pobyt studentů z celé Evropy i USA ve Fuldě. Zatímco ostatní účastníci si vysoký poplatek platí sami, dvěma vybraným litoměřickým studentům každoročně právě Freundeskreis kryje náklady. A to s pomocí sponzorských darů a grantů, například z Česko-německého fondu budoucnosti.