Na organizaci „Josefínek“ se už deset let podílí také historik Jiří Hofman. „Letos téměř na hodinu přesně na nich oslavíme 240 od založení pevnosti,“ říká v rozhovoru pro Litoměřický deník.

Letošní Josefínské slavnosti se mají uskutečnit 9. a 10. října. Neuvažovali jste kvůli situaci ohledně koronaviru o jejich zrušení?
Pracujeme na jejich přípravách jako v každém jiném roce. Ze začátku jsme vyčkávali, jak se situace vyvine. Ale zatím nemáme v úmyslu je rušit.

Jak dlouho trvá příprava jednoho ročníku?
Většinou se začíná hned, jak skončí ty poslední. Intenzivnější příprava pak probíhá pár posledních měsíců předem.

Na Josefínské slavnosti přijíždějí také účinkující ze zahraničí. Kvůli epidemiologické situaci ale nemohou přijet všichni. Máte nyní potvrzeno, kdo přijede?
Zatím jsme všem rozeslali pozvánky. Zpátky jich však potvrzených dorazilo jen několik. Už víme, že nepřijedou Rusové či Srbové. Naopak dorazit by měli Poláci a Němci. Ti ale svou účast potvrdili ještě před 9. zářím. Nemohou s jistotou říci, zda tedy skutečně budou moci přijet. To ukáže aktuální situace. Každopádně to nakonec bude takové překvapení pro všechny.

Tak bavily Josefínské slavnosti loni:

Fotogalerie: Josefínské slavnosti 2019 - noční bitva

Fotogalerie: Josefínské slavnosti 2019 - sobotní program

Počítáte s tím, že na „Josefínkách“ vystoupí jen Češi?
Ano, s takovou alternativou také počítáme. Češi každý rok tvoří padesát až šedesát procent účinkujících.

Josefínské slavnosti se každoročně těší vysoké návštěvnosti. Jaká chystáte opatření?
Zásadní změnou, která je na jednu stranu trochu rozporuplná, je, že nebudeme vybírat vstupné. Rozhodli jsme se tak i s přihlédnutím ke 240. výročí od založení Pevnosti Terezín, které v sobotním programu oslavíme na hodinu přesně. Především pak ale na vybírání vstupného a kontrolu návštěvníků potřebujeme zaplatit pořadatelskou službu. To by znamenalo další balík peněz v řádech několika desítek tisíc korun, které si nemůžeme dovolit. Josefínské slavnosti se letos konají jen díky tomu, že jsme získali dotaci od Ústeckého kraje a Ministerstva kultury. Město nám přispívá nefinanční pomocí. Půjčuje nám toalety, zábrany nebo zajišťuje následný úklid.

Jak tedy ohlídáte počet příchozích?
Už jsme tuto otázku řešili s hygieniky. V zásadě s tím nemají problém, neboť návštěvníci většinou chodí tam a zpátky. Největší nával očekáváme u bitevních ukázek. Tam jsme místa pro diváky připravili do několika od sebe oddělených sektorů, tak abychom dodrželi veškerá nařízení. Jeden sektor bude například na hradbách, druhý na opačné straně bojiště, další pod hradbou. Takže budou od sebe dostatečně vzdáleny. Propojené mezi sebou nebudou ani tržiště a vojenské ležení.

Co všechno tržiště nabídne?
Bude tam dobový jarmark a dobová řemesla. K dostání tam budou také regionální produkty z Ústeckého kraje, především z Českého středohoří. Nachystaná bude i ochutnávka dobové kuchyně.

Jaké pevnostní objekty budou moci lidé v rámci Josefínských slavností navštívit?
Určitě budou otevřené dělostřelecké kasematy, kde z podzemí proběhnou i střelby z kanónů. Normální člověk se do nich běžně nedostane. Dále budou samozřejmě přístupné i další objekty, které fungují celoročně.

Pamatujete si, zda během letité historie Josefínských slavností nastala situace, která znemožnila jejich konání?
Málem se nekonaly v roce 2013, kdy přišly červnové povodně. Tehdy už jsme měli hotový scénář i mluvené slovo a hudbu a chystali se jet natáčet do studia. Po povodních se ale slavnosti na původním bojišti konat nemohly, protože na něm došlo k propadům. Nakonec se ale bitva uskutečnila u horní vodní brány, takže to vyšlo. Doufám, že i ty letošní nakonec vyjdou.

Přiblížíte čtenářům program letošních Josefínských slavností?
V pátek je naplánovaný průvod městem. Celodenní hlavní program, také s průvodem, je připravený na sobotu. Stěžejními body budou dvě bitvy. Jedna se odehraje v 15 a druhá v 19 hodin už potmě. Toto noční střetnutí je naše specializace, děláme ho jako jedni z mála.

Každý rok demonstrujete jinou bitvu. Co čeká návštěvníky letos?
Ano, každé Josefínské slavnosti mají vlastní originální příběh události, která se v době panování Marie Terezie a Josefa II. někde stala. Loni jsme připravili bitvu u Svídnice v roce 1762 a letos to bude pruské obléhání Prahy v roce 1757.

Nastíníte, jak pruské obléhání hlavního města tehdy probíhalo?
Na počátku roku 1757 se podařilo Prusům probojovat až přímo k Praze, kde došlo k bitvě u Štěrbohol, která bohužel nedopadla pro rakouská vojska (v té době naše) nejlépe a byla poražena. Rakouská armáda se stáhla do Prahy, kterou následně oblehla pruská vojska. Než dorazila záchranná armáda od Moravy, která porazila Prusy u Kolína, docházelo během dvou měsíců k intenzivnímu odstřelování Prahy. Rakušané mezitím dělali výpady ven z města a snažili se pruské baterie likvidovat. Oni totiž dost nesportovně odstřelovali například Pražský hrad či Katedrálu svatého Víta s úmyslem zničit město a donutit ho kapitulovat. Bylo to pro ně rychlejší než střílet na hradby. V historii je tato událost brána jako barbarský útok, ale naštěstí se tehdy Prahu podařilo ubránit.

Zaútočili v dalších letech Prusové na Prahu znova?
Naštěstí toto obléhání byl až do války v roce 1866 poslední případ, kdy se podařilo pruské armádě dostat až k Praze. Bylo to i díky tomu, že vznikla pevnostní města Terezín a Josefov.

Dá se tedy říci, že pevnost Terezín vznikla na popud zmíněného obléhání Prahy?
Ano, Terezín je cíleně postavený tak, aby střežil směr útoku od severu. Všechno, co šlo v té době od Drážďan, tak bylo najednou nově kontrolované Terezínem. Než byl postaven, tak si tu zjednodušeně řečeno Prusové chodili, jak chtěli.

Pevnost Terezín byla dokončena v 1780. Hovořilo se o ní jako o nedobytné pevnosti, ale nikdy na ní nikdo nezaútočil. Odolala by vojenskému útoku?
Žádná pevnost není nedobytná. Je to otázka opevnění, ale také odhodlání. V té době se říkalo, že i barabizna se dá ubránit, pokud je vůle. Ale bylo nutné mít lidi, jídlo a munici. Pravdou je, že města Terezín i Josefov v době svého vzniku fungovala jako odstrašující zbraně. Když to trochu zjednodušíme a přeženeme, tak už jen samotná existence Terezína a Josefova, dokázala zadržet Prusy před útokem na české země skoro sto let. Oni by rádi zaútočili dříve, ale byli si vědomi toho, že by nejdřív museli obléhat jednu z pevností. To by bylo tak náročné a tak krvavé, že si to raději rozmysleli. A vyřešili to jinak než válkou.

Kolik bylo v době vzniku v Terezíně vojáků?
V případě obléhání se počítalo s minimálně jedenácti tisíci muži na obranu. Jinak posádka byla v době míru různá. Lišila se podle toho, kde byla armáda zrovna potřeba. Někdy tu byly dva a někdy čtyři tisíce mužů.

Josefínské slavnosti tedy mají za cíl tuto historii připomenout?
Ano. A zároveň se začaly pořádat k oživení města. Cílem je ukázat lidem, že Terezín není založený jen na druhé světové válce, která je však neoddiskutovatelným čtyřletým mementem v jeho 240leté historii. Ta starší historie je však velmi bohatá.

Jiří Hofman
• Historik
• Na organizaci Josefínských slavností v Terezíně se podílí už deset let
• Slavnosti se mají uskutečnit 9. a 10. října
• Účastníci na nich oslaví 240 od založení pevnosti