Stejně, jako kdysi lidé čekali na narození Ježíška, těší se na něj i dnes všechny děti, zvědavé, co hezkého jim nadělí. A čekají nejen ty naše, ale také děti z dětských domovů.
„Já bych si přál od Ježíška velký náklaďák,“ říká sedmiletý Adámek z dětského domova v Dlažkovicích. „Já bych moc chtěla žluté pantofle, rifle a tričko,“ prozradila sedmiletá Bára. Devítiletý Milan a desetiletý Jiřík by si přáli autíčko na ovládání, třináctiletý Pavel by pod stromečkem rád našel míč a kopačky.
Některé děti se domů nedostanou
Všechna přání budou těmto dětem společně s Ježíškem muset splnit tety, které se o ně po celý rok starají. Vánoce s rodiči je totiž letos nečekají. Prožijí je se svými kamarády v domově, protože rodiče pro ně nemají vytvořené takové podmínky, aby si je mohli na svátky odvést.
„V současné době tu máme 64 dětí, domů jich odjelo 42. Dvě dívky by si měli rodiče ještě vyzvednout, takže nám tu zůstane asi 20 dětí,“ říká vychovatelka Iva Filousová.
Všechny děti si už v listopadu napsaly nebo nakreslily dopisy Ježíškovi, aby bylo možné jejich přání včas splnit.
„Větší děti si většinou přejí oblečení, mají–li něco našetřeno, tak telefony. Dále si přejí hry, autíčka, ale jsou vděčné i za plyšáky. Menší děti chtějí auta, panenky… Myslím, že se to tetám podařilo splnit a že jim Ježíšek přinese to, co si přály. Už máme všechno připraveno,“ říká Iva Filousová.
„Nějaké drobnosti jsme dostali od sponzorů, další dárky musíme koupit z peněz, které má dítě na celý rok. Jsou to částky, určené podle věku, ze kterých se kupují dárky k narozeninám, svátkům a na Vánoce,“ vysvětluje dále.
Děti, které tu zůstaly, prožijí Štědrý den jako jedna velká rodina. Ty, které se dostaly domů, se s ostatními rozloučily na velké vánoční besídce.
„Děti se domů vždy velmi těší. I kdyby neměly dárečky, jsou rády, že jsou s rodinou,“ uzavřela Iva Filousová.
