Málokdo ví, že se spisovatel Jaroslav Foglar pro svoji tvorbu inspiroval i v Roudnici nad Labem. Právě zdejší uličky měly být předobrazem Stínadel, tajuplné městské čtvrti, ve které prožívají svá dobrodružství Rychlé šípy a Vontové.

Pro fiktivní čtvrť se Foglar nejvíce inspiroval pražským Starým Městem. Různé prameny ovšem uvádějí, že ovlivnit jej mohla i část Brna nebo právě Roudnice. „Temná čtvrť, obývaná tajemnými Vonty a vzniklá snad na místě bývalého popraviště, kam se hoši z klubu Rychlé šípy vypravovali za dobrodružstvím,“ popisuje lokalitu Miloš Dvorský v knize Mýtus zvaný Stínadla, která se hledáním tohoto místa zabývá.

Pavel Hlušička.
Za vším je devítka, říká umělec Pavel Hlušička

V prostoru bývalého popraviště se nachází právě roudnická čtvrť Na Stínadlech. „Jestli se inspiroval roudnickými uličkami, to přesně nemůžeme doložit, i když v reálu by to jistě vyloučené nebylo,“ usmívá se Ilona Trefná z Podřipského muzea. Dokládá ovšem i daleko prokazatelnější spojení města a spisovatele s kultovním hlavolamem ježek v kleci. V roce 1935 zde totiž údajně vznikl úplně první kus u nás.

„Pan Foglar byl skutečně provázán s naším městem skrze přátelství s výrobcem hraček Ladislavem Veselým,“ potvrzuje kurátorka muzea.

Z díla Jaroslava Foglara…Zdroj: Deník/archiv

Roudnická firma Veselý Továrna na hračky se od 20. let zabývala výrobou stavebnic a dřevěných hraček. První ježek v kleci zde měl vzniknout v roce 1935. „Ježka v kleci pamatuji jako dřevěné mezikruží propojené několika špejlemi. Sám jsem několika zájemcům předváděl jeho vytažení, aby mohl otec ujistit zákazníky o funkčnosti,“ píše Ladislav Veselý ml. v dopise z roku 2006 Roudničanovi Jiřímu Mládkovi, největšímu sběrateli stavebnice Merkur u nás a vlastníkovi exempláře roudnického ježka.

Tehdejší hlavolam se tomu pozdějšímu moc nepodobal a sám Foglar s jeho zpracováním nebyl údajně moc spokojený. I tak dokládá korespondence, kterou Deníku poskytlo Podřipské muzeum, přátelské vztahy mezi Foglarem a výrobcem hraček Veselým.

Podřipská nemocnice v Roudnici nad Labem.
Dětská pohotovost v Podřipské nemocnici má namále

„S panem Foglarem se můj otec znal osobně asi kvůli ježkovi. Naposledy jsem se s ním sešel v roce 1991, kdy byl v Kulturním domě Říp,“ píše Ladislav Veselý ml. Kdy spisovatel hlavolam spatřil poprvé, je dodnes předmětem spekulací. Jisté je, že i ten roudnický ovlivnil Jaroslava Foglara natolik, aby ho proslavil ve svých dílech, jako je například Záhada hlavolamu, kde už je hračka celá z kovu a po rozšroubování ježka přišel šťastlivec k plánku Jana Tleskače na sestrojení létajícího kola.