Velké úsilí, které na podporu účasti na referendu vynaložil jeho přípravný výbor, ale i město, tak přineslo ovoce. Téměř všichni hlasující přitom chtějí, aby město z úvah o budoucnosti nemocnice vyloučilo jakéhokoli soukromníka. Pro něj by byla asi pouze 4 procenta voličů. Referendum se v Litoměřicích konalo v pátek, jeho výsledky komentovalo vedení města v sobotu 9. listopadu. „Hlasování proběhlo v pořádku, teď poběží lhůta, kdy je možné podávat námitky. Do včerejší půlnoci jsme ale žádné stížnosti nezaregistrovali. Všechno běželo tak, jak má,“ řekla mluvčí města Eva Břeňová.

Vedení Litoměřic chtělo původně nemocnici nabídnout do veřejné soutěže veškerým subjektům, které mají potřebné zázemí i know-how ve zdravotnictví. Aby zjistilo, co by kdo nabídl. Důraz přitom radní chtěli klást na udržení stávajícího rozsahu zdravotní péče. Následovala ale ostrá reakce zaměstnanců nemocnice i veřejnosti. Pod petici se na protest podepsalo na 10 tisíc lidí z Litoměřicka a podařilo se také sebrat dost hlasů pro vypsání referenda. „Bylo nám to v podstatě znemožněno. Nastal odpor vůči všemu, co je soukromé,“ připomněl starosta Ladislav Chlupáč.

Lidé z okruhu přípravného výboru referenda se báli malé účasti v samostatném termínu, které zvolilo město. Proto chtěli hlasování až s krajskými volbami v příštím roce. S tím mělo ale vedení města problém. „Nebylo by to fér ani vůči lidem, kteří podepsali přípravné listiny k vyhlášení referenda,“ míní Chlupáč. Účast na referendu byla nakonec vysoká. „Věřil jsem, že lidé v tak důležité otázce přijdou, což se i stalo,“ řekl starosta s tím, že účast překonala jeho očekávání. „Jsem za to velice rád. Znovu jsme se přesvědčili, že většina lidí v Litoměřicích je aktivní a zodpovědná,“ dodal Chlupáč.

Za skvělý a úžasný označil výsledek referenda 1. místostarosta Karel Krejza. „Důvody, proč nemocnice potřebuje silného strategického partnera, samozřejmě trvají. To je objektivní věc,“ řekl. „Pro naše rozhodování byl názor lékařů i veřejnosti směrodatný. I proto jsme už zahájili jednání s Krajskou zdravotní (KZ), protože bylo zřejmé, že podpora občanů pro soukromý subjekt není,“ doplnil Krejza.

Tisková konference po referendu o městské nemocnici. Starosta města Ladislav Chlupáč a místostarosta Karel Krejza.

Referendum podle něj ulehčuje situaci zastupitelům města. „Můžeme jít de facto jen směrem jednání s krajem, který zájem projevil opakovaně. Partner je k dispozici, splňuje všechno, co chceme,“ uvedl místostarosta. Připustil, že je tu ještě možnost jiných krajských holdingů nebo státu, ale není pravděpodobná. KZ je podle něj dobrou variantou. „Pomůže nemocnici do budoucna, protože zdroje na budoucí investice mít nebudeme. Je tady možnost větší koordinace lékařské péče, zvyšování její kvality či specializace. Jsem za to rád a těším se, jak budeme jednat s Ústeckým krajem,“ dodal Krejza.

Termín uskutečnění převodu nebo koupě podle něj závisí i na rychlosti vypracování znaleckých posudků. Podle Chlupáče by to mělo být zhruba do půl roku. „Ale bude se to odvíjet od dalších jednání. Musíme najít způsob, aby to bylo v pořádku po všech stránkách, hlavně po právní,“ dodal starosta.

Do rozpočtu města na příští rok mají jít na nemocnici minimální částky. „V případě, že by byla akutní potřeba, vrátíme se k tomu rozpočtovým opatřením v průběhu roku,“ slíbil Krejza. Padnout nemocnici prý nenechají, tak jako v minulosti. „Vždy, když bylo potřeba, našli jsme prostředky, abychom nemocnici udrželi v kladných číslech,“ doplnil Chlupáč.

Deník požádal o reakci na výsledek referenda vedení Krajské zdravotní, to ho odkázalo na svého akcionáře, Ústecký kraj. „Překvapila mě vysoká účast, vyšší než na mnohých volbách,“ komentoval hejtman Oldřich Bubeníček s tím, že je vidět, jak je nemocnice pro město žhavým tématem. Dodal, že vedení kraje se předběžně bavilo s vedením Litoměřic o tom, aby zdejší nemocnice přešla ke KZ zhruba v pololetí příštího roku. Pokud bude zájem na obou stranách trvat, hejtman nevidí důvod, proč by to tak být nemohlo, výsledek referenda jednáním vychází vstříc. Krajští radní nyní připravují memorandum o spolupráci, o kterém by měli hlasovat krajští zastupitelé.

Zda je počítáno s náklady na litoměřickou nemocnici i v rozpočtu Ústeckého kraje připravovaném k schválení jeho zastupiteli, hejtman nekomentovat s tím, že je ještě otázkou, zda půjde o převod litoměřické nemocnice, nebo její koupi. „Pokud by to ale byla koupě, byla by určitě ve splátkách,“ dodal Bubeníček. O referendu, jehož realizace stála město kolem půl milionu, informovalo lidi v Litoměřicích město letáky i dalším způsobem, velmi se činil i přípravný výbor s přispěním drobných dárců a Nadace Via.

I v řadách výboru vládla z výsledku referenda radost. „Jsem opravdu ráda, že více než 53 procent Litoměřičanů využilo demokratického nástroje, spojilo se a přišlo vyjádřit své stanovisko radním našeho města. A tím ukončili veškeré pokusy o jakýkoliv převod nemocnice do soukromých rukou,“ řekla zmocněnkyně výboru Alena Rožcová.

S jednáním města s KZ jsou lidé z výboru srozumění. „I přestože jsme na začátku preferovali nemocnici ve vlastnictví města, pokud by ji mělo vedení nadále cíleně destabilizovat a další tři roky likvidovat, tak považujeme převod na Krajskou zdravotní za jediné možné řešení,“ řekla lékařka Zdenka Klementová.

Do hlasovacích místností v pátek 8. listopadu dorazilo 52,31 procenta oprávněných voličů. Celkem 95,87 procenta jich odpovědělo ANO na otázku, zda-li chtějí, aby orgány města bezodkladně zastavily jakoukoliv formu převodu vlastnictví či provozování nemocnice na jakýkoliv subjekt, který není ve výhradním vlastnictví státu, kraje či obce a zachovaly nemovitosti nemocnice i provozní majetek společnosti ve výhradním vlastnictví státu, kraje či obce. Splněny byly obě podmínky pro to, aby referendum bylo platné a závazné.