Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaroslav Libich: Z letiště RAF do Žalhostic

Jaroslav Libich se narodil 9. ledna 1914 v Mladé Boleslavi. Jeho otec pracoval jako technický úředník u firmy Laurin &Klement , technické nadání zdědil malý Jára právě po tatínkovi.

15.8.2012
SDÍLEJ:

Jaroslav Libich s rodinou.Foto: archiv

Objektem jeho zájmu však nebyla auta, či motocykly, nýbrž letadla. Láska k letadlům určila profesní dráhu mladého Jaroslava, vyučil se mechanikem u firmy Avia Letňany.

V roce 1938 nastoupil vojenskou službu v leteckém učilišti v Prostějově a tamtéž absolvoval kurz pro letecké mechaniky a rovněž poddůstojnickou školu.

Když Němci obsadili Československo, vrátil se Jaroslav Libich zpět do Letňan. V Avii však už dlouho nepobyl. Na výzvu svazu letců opustil 17. července 1939 republiku a jeho cesta vedla stejně jako mnohých dalších dobrovolníků přes Polsko do Francie. Po příjezdu byli vojáci ubytováni v Paříži, a poté museli vstoupit do cizinecké legie, protože francouzská armáda je jinak přijmout do svých řad nemohla.

Cílem Jaroslava Libicha však bylo město Toulouse, které se ve 20. století stalo centrem vojenského a leteckého průmyslu. Byl přidělen k bombardovacímu letectvu, se kterým mechanik, desátník Libich odjel do Afriky ke koloniálnímu letectvu a cizinecké legii.

Ve roce 1940 Německo napadlo Francii, ta se nedokázala náporu ubránit a 21. června kapitulovala. Pád Francie přinutil naše jednotky ustoupit a jejich příslušníci odjížděli lodními transporty do Anglie.

V době, kdy mířili českoslovenští letci do Velké Británie, se už počaly v britském Královském letectvu (Royal Air Force RAF), formovat československé letecké jednotky a mezi prvními to byly 310. a 311. peruť. Na lodi „SS FORBEN" připlul spolu s dalšími vojáky do Liverpoolu také J. Libich.

Zde na něho čekala služba u RAF byl přidělen k bombardovací 311. peruti a 28. října 1940 povýšen do hodnosti četaře. Spojení vášně pro letectví, cit pro stroje, manuální zručnost a smysl pro zodpovědnost z něho vytvořilo excelentního mechanika s hodností seržanta, což byla na tehdejší zařazení u armády poměrně vysoká hodnost Oporou pilotům a svým spolubojovníkům z 311. perutě byl až do konce války. Do civilu odešel koncem srpna 1945 s hodností rotmistra a později byl povýšen na majora v záloze.

Jaroslav Libich byl příslušníkem čs. letectva na západní frontě od 17. července 1939 do 1. září 1945. Během těchto let jako letecký mechanik vykonával nenahraditelnou práci pro letce, kteří se na své „mechány", jak mechaniky oslovovali, plně spoléhali. Bez tohoto zajištění by nikdy nebyly úspěchy našich válečných letců tak výrazné. Proto je bezesporu nutné ocenit i muže, kteří „zůstávali na zemi", byť sloužili v letectvu.

Jaroslavu Libichovi se dostalo následujících vyznamenání: Československý válečný kříž 1939, Československá medaile Za chrabrost, Medaile za zásluhy II. třídy a Československá pamětní medaile

Vojenská veselka

Na samém sklonku své vojenské kariéry se Jaroslav Libich 21. srpna 1945 ve Velké Británii oženil s Ivy Isabel Ball. Stejně jako mnozí jeho spolubojovníci, také on našel svoji vyvolenou u RAF. Angličanka I.I. Ball byla příslušnice WAAF (Women's Auxiliary Air Force Ženské letecké pomocné sbory).

Ženy od WAAF se nesměly účastnit vojenských operací. Pracovaly jako telefonistky a telegrafistky, dokonce i jako letecké elektrikářky, na letištích zastávaly pomocné služby, např. skládaly padáky, pracovaly v meteorologické službě. Známé se staly také „wafky" coby souřadnicové zapisovatelky, které byly na štábu letové kontroly v kontaktu s posádkami a monitorovaly pozice letadel jak RAF, tak i Luftwaffe.

Čechy krásné, Čechy hořké

Jaroslav Libich byl vlastenec a miloval Československo. Byl plný ideálů, chtěl se za každou cenu vrátit domů a být při obnově válkou zdevastované země. Proto s manželkou a malým synkem přesídlil z Anglie do Československa. Rodina se usídlila v Ústí nad Labem a J. Libich se stal správcem firmy PREFA ve Vanově. Přišel však rok 1948 a mnozí z těch, kteří během války sloužili u RAF, se stali pro novou vládnoucí garnituru nežádoucí. Postupem krátkého času drtivá většina z nich přišla o své povolání a stali se „občany druhé kategorie". Stejný osud postihl také Jaroslava Libicha, dostával stále podřadnější práce a nové poměry přinášely ponížení a existenční nejistotu. Byla to vskutku hořká odměna za statečnost během válečných let.

Také paní Ivy, typická angličanka s pověstnou grácií a noblesou to neměla ve své nové vlasti snadné. Jak velmi se lišila! Její čeština se silným přízvukem mnohé ústecké lidi dráždila.

Jaroslav Libich, stál před nelehkým rozhodnutím, zda podruhé opustit Československo. Tentokrát se nerozhodoval sám za sebe, měl ženu a rodinu.

Odchod za hranice se rodině nepodařilo uskutečnit . Paradoxně právě paní Ivy Isabel úřady znemožnily vycestovat. Za hranice se později dostal pouze starší ze synů, Michael a jeho novým domovem se stalo Švýcarsko.

Mezi svými

Libichovi se v roce 1950 přestěhovali z Ústí nad Labem do Žalhostic č.p. 116 na Litoměřicku, kde je již čekal klidnější život. Měli také možnost většího kontaktu se svými litoměřickými spolubojovníky z RAF a jejich příbuznými. Paní Ivy Isabel si navíc svojí milou povahou získala nové přátele, což přispělo k tomu, že se Jaroslav a Ivy konečně mohli cítit mezi svými Spolu se svým mužem pracovali v pískovně ve Velkých Žernosekách a později v Žalhostické koželužně. Zde vychovali své dva chlapce.

V roce 1951 vznikl Svaz protifašistických bojovníků organizace sdružující československé bojovníky proti nacismu (v r. 1990 přejmenována na Český svaz bojovníků za svobodu). V době socialistického zřízení preferovala východní odboj. Hrdina letec z Anglie se vládnoucí garnituře nehodil Organizace v průběhu svého trvání na jedné straně vyloučila ze svých řad nejen z ideologických důvodů řadu významných osobností nekomunistického protinacistického odboje a na straně druhé byla zcela nekritická ke svým členům spjatým s komunistickým odbojem a věrným režimu. Tato diskreditace vedla k tomu, že řada příslušníků odboje odmítala mít se Svazem cokoliv společného a ukončila své členství. Rovněž Jaroslav Libich ze Svazu vystoupil, ale podle záznamů 13.srpna 1968 znovu požádal o přijetí. Jaké pohnutky bývalého leteckého mechanika RAF k tomuto kroku vedly nejsou známé. Jaroslav Libich o nich s nikým nikdy nehovořil a necelý rok poté, 11. června 1969 v Litoměřicích zemřel.

Paní Ivy Isabel svého muže přežila o mnoho let. Zemřela 5. července 1984 při tragické nehodě na přechodu přes koleje v Žalhosticích.

Domů…

Michael Libich se na Litoměřicko poměrně často vrací, navštěvuje Vrbičany, kde žije část jeho rodiny. Mladší ze synů Petr žil na Šumavě. Zemřel v roce 2010 a na jeho přání byl jeho popel rozptýlen na Radobýlu. Manželé Jaroslav a Ivy Isabel Libichovi jsou pochováni v Mladé Boleslavi.

Jaroslav Libich s rodinou.

Tomáš Rotbauer a Hana Husáková

Autor: Redakce

15.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v centru Ústí nad Labem krátce po jejich pátečním zahájení
AKTUALIZOVÁNO / SLEDUJEME ON-LINE
113

ON-LINE: Sleva za lístky, gel proti žloutence. Ústecký kraj volí poslance

Elena Holíčková se narodila 	Lucii a Ladislavu Holíčkovým z Roudnice n.L. 10.10. v 10.29 hodin v Roudnici n.L. (3,37 kg a 51  cm).
10

ANKETA, FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

Litoměřice trápí polétavý prach. Radnice hledá zdroj

Litoměřice – Radnice v Litoměřicích umístila do ulic 12 monitorovacích stanic, které mají prověřit důvody zvýšené prašnosti ve městě. Na zvýšený výskyt polétavého prachu si lidé často stěžovali.

AUTOMIX.CZ / SLEDUJEME ON-LINE

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Předsedkyně ČSÚ: Volební účast ani žádné jiné výsledky dopředu netipuji

Ústí nad Labem - – Necelých dvacet minut po otevření volebních místností dorazila k volební urně na Bukově v Ústí také předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. 

Všechny karty na stůl. Zde jsou priority hlavních politických stran

Česká republika - Volby jsou tu. Pokud ještě nejste rozhodnutí, které straně dáte dnes či zítra svůj hlas, superdebata Deníku by vám mohla nabídnout řešení. Kandidáti deseti hlavních stran a hnutí včera představili klíčové priority svých programů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení