Dodnes lékaři považují prase pro jeho podobnost lidských orgánů s lidskými za ideální modelový organismus. David Bennett, muž, kterému lékaři jako prvnímu člověku v historii transplantovali prasečí srdce, to věděl lépe než kdo jiný. Jenže podobnost mezi čuníkem a člověkem znali řezníci i anatomové už v 18. století.

„Říkávala panímáma, že vnitřnosti prasete jsou jako člověčí. Ukazovala mi je a pojmenovala. Plíce, játra, srdce, žaludek, slezinu, střeva, ledviny. O nervech a cévách však ani slova. Toť asi byly počátkové mého anatomického a fyziologického poznání,“ napsal Jan Evangelista Purkyně ve svých pamětech.

Lékař a pacient. Vlevo doktor Bartley P. Griffith, který se zasloužil o uskutečnění operace, vpravo pacient David Bennett, jemuž bylo voperováno prasečí srdce.
Muž, kterému transplantovali prasečí srdce, zemřel. Příčinu odhalí pitva

Mladý Jeník spatřil světlo světa 17. prosince 1787 na libochovickém zámku díky tomu, že jeho otec Josef Purkyně byl správcem libochovického panství. U tamního pátera Schiffnera se učil číst jak latinské, tak řecké texty. Později z něj vyrostl nejen básník a filozof, ale zejména přírodovědec a cytolog. Svým bádáním o živočišných tkáních se stal dokonce jedním ze zakladatelů tohoto oboru.

„Když mu bylo 63 let, založil několik odborných časopisů, a také se mu konečně podařilo vybudovat vysněný Fyziologický ústav,“ napsal o něm Luděk Strašák na stránkách Rádia Proglas. K založení ústavu došlo 6. října 1851 a dnes je součástí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Se severem Čech ho pojí ještě jeden životní moment. O prázdninách roku 1808 se vydal na cestu do Litoměřic, aby se setkal s Josefem Jungmannem. Stali se z nich dobří přátelé, kteří se obohacovali nejen lidsky, ale i odborně.

Kráter na Měsíci, buňky v mozku a vlákna v srdci

Jan Evangelista Purkyně se stal jedním z velikánů své doby. Ústí nad Labem po něm pojmenovalo svou univerzitu. Když se astronauti v rámci mise Apollo 11 vydali k Měsíci, přinesli i snímek měsíčního Purkyňova kráteru. Krom jiného je po něm v kosmu pojmenována i planetka č. 3701. Téměř nikdo neví, že se Purkyňova vlákna podílejí se na regulaci srdečního rytmu každého z nás. Zároveň popsal velké buňky v lidském mozku. Tyto neurony, které objevil roku 1837 podílející se na lidské motorice, nesou jeho jméno. Jsou to přesně ty buňky, které požíváním alkoholu degenerují.

Marie Imbrová, vášnivá afrikanistka, s knihou, která ji změnila život.
Kniha Emila Holuba jí změnila život. Bývalá diplomatka pomáhá dětem v Africe

„Purkyně byl nesmírně významnou osobností nejen pro region, ale i pro celou českou společnost. Málokdo ví, že zachránil Komenského rukopisy z Lešna, podporoval chudší studenty. Coby profesor byl velmi oblíbený profesor a na jeho přednášky chodil i Emil Holub, řekla afrikanistka a bývalá diplomatka Marie Imbrová.