Vraťme se do roku 1933,a to přesně do 4. října, kdy u nás byla oficiálně zakázána politická strana nacistů. Ta byla v roce 1935 Henleinem, učitelem z Aše, přejmenována na nechvalně známou SPD. Tak se i lovosičtí Němci pod tlakem a částečně z přesvědčení radikalizovali. Jejich velkým zastáncem byl v Lovosicích zdejší německý starosta Willy Daum. I díky němu se také stalo, že v roce 1938 v květnu promluvil samotný Henlein v besedě na schůzi SPD. Česká menšina tenkrát demonstrovala proti fašismu, ale marně. Na rvačku byla přivolána i četa četnictva. Přenos německé schůze byl dokonce vysílán i místním rozhlasem, což Čechy značně pobouřilo.

Okolnosti, jak je nám známo, nabraly rychlý konec mla-dého Československa. Nakonec vláda byla nucena podlehnout tlaku Mnichovského diktátu. Odpoledne 10. října 1938 dorazila do Lovosic první jednotka Wehrmachtu 76. pěšího pluku hamburského pod vedením plukovníka Rein-hardta, kterého vítala většina německého obyvatelstva.

V průběhu nacistické okupace zůstalo v Lovosicích 600 Čechů, kteří to neměli jednoduché. Vše, co bylo české, bylo zrušeno a přejmenováno. Nehledě na 43 lidí židovského původu, kteří byli internováni do 22. 2. 1942 v Terezíně, jako většina Židů z protektorátu. Zde také zemřel poslední lovosický rabín Martin Friedmann. Židovská synagoga byla v roce 1939 vypleněna příslušníky oddílu SA. Lovosice byly zahrnuty do čtvrtého okupačního pásma. Tomu velel lovosický občan Obersturmbann-führer SS Dr. Paul Illing, který měl dům pod Lovošem u vinného lisu.

Válka se celkem vyhnula městu, až koncem dubna 1945 američtí hloubkaři napadli lovosické vlakové nádraží. Jeden z letounů tehdy havaroval, při manévru se zachytil o vedení elektriky a zřítil se v prostoru mezi obcemi Mlékojedy a Lukavec. Jednalo se o stroj americké armády P 51 Mustang a jeho pilot poručík J. Holcomb zahynul.

2. světová válka - Lovosice.

Pochody smrti

Lovosicemi také prošlo několik pochodů smrti od ledna do dubna 1945. Jeden z transportů vagónů zbídačených zajatců byl na řadu dní odstaven vedle cukrovaru, kde zemřelo nebo bylo ubito několik desítek lidí. V místech za cukrovarem byli zakopáni. Na podzim roku 1945 byla těla exhumována, jak je vidět na fotografiích. Několik transportů zůstalo stát i na hlavním nádraží několik dnů, a to bez vody a jídla, které hlídaly jednotky SS. Z těchto transportů bylo na Lovosicku pochováno na 79 osob.

Asi největší transport prošel městem 28. 4. 1945, a to na 3 300 osob. V té době byla na Litoměřicku značná část Wehrmachtu o síle pěšího pluku a také skoro 2. tis. mužů SS.

8. května 1945 se začala v Lovosicích projevovat revoluce, tímto dnem byl vytvořen Revoluční národní výbor. V odpoledních hodinách dorazila do města Rudá armáda pod vedením plukovníka Vaganova v počtu asi 200 tanků. Krátce po příjezdu do města v ul. 8. května došlo k zasažení prvního tanku pancéřovou pěstí od německého vojáka, který byl ukryt u kostela Sv. Václava. Tanky se stáhly na náměstí a začaly kostel odstřelovat. Byla zasažena fara, pivovar i věžní hodiny kostela. Zdržení umožnilo německé koloně ujet bezpečně z města ven.

Ruské tanky na žádost lovosických občanů jely kolem Labe v místech přívozu směr Praha. Za Lovosicemi byla německá kolona pod vedením kapitána Wehrmachtu Friedela napadena Rudou armádou a jejich 30 aut skončilo v plamenech. Sám Friedel zřejmě padl při přestřelce. Na místním hřbitově bylo pochováno 7 ruských vojáků, ale není známo, jak zemřeli v boji ve městě. Asi 3 osoby byly z poškozeného tanku. 75 osob německého původu, většinou v uniformách Wehrmachtu a SS, bylo pochováno v hromadném hrobě. Nezapomeňme na 8 zavražděných Čechů, kteří zemřeli v místech dnešní olejny. Zrovna při vítání nadcházejícího konce války vyšlo z místní restaurace několik osob, v tu dobu kolem projížděl německý vlak směr Most, plný po zuby ozbrojených příslušníků SS, kteří bez varování spustili střelbu z kulometu do bezbranného davu a na místě zůstalo ležet 8 mrtvých lovosických občanů. Dnes celou hrůzu připomíná pamětní deska na zdi olejny. Vlak však daleko nedojel. Díky udatnosti p. Nováka z obce Chotěšov byl vlak vykolejen.

Ve dnech 12. až 15. května 1945 se v Lovosicích ubytovala vojenská rota ppl. č. 42. Dále byl zřízen četnický oddíl v počtu 17 mužů, ten se ubytoval v hotelu Černý kůň. V polovině června došlo na evakuaci Němců z města a přilehlých obcí. V prvních květnových dnech zůstalo asi 15 % původních českých obyvatel. V řadě případů zde došlo jako na jiných místech k rozsáhlému rabování německých bytů a obchodů, které se neobešlo bez násilí. Bylo nalezeno několik vojáků Wehrmachtu a SS v místních sklepích. Z těchto důvodů bylo mnoho sebevražd z řad Němců. Řada Němců byla také internována ve zřízených táborech v objektu staré cihelny u cukrovaru. Bylo jich tam na 300. Je smutné, že došlo k násilnostem na řadových občanech Německého původu, a tak skoro vymizela Němčina z našeho města, ale tak tomu bylo i při nuceném vysídlení Čechů v letech 1938-1939. Smutně se tak jen opakovala historie, a to na většině slušných lidí.

Tomáš Rotbauer