Snažila se ale najít cestu, jak se do země dostat ne jen na krátký turistický pobyt. Teď tam bude už druhým rokem pracovat jako dobrovolnice v zařízení pečujícím o postižené děti. Se svou oblibou Izraele není Ilona ve městě sama.

Izraelské ministerstvo sociálních věcí 45leté Litoměřičance, která původně pracovala jako učitelka na místní speciální škole, loni přikleplo dobrovolnické vízum na rok. Ovšem nebylo to zadarmo. Musela začít pracovat v nějakém tamním zdravotnickém zařízení z dostupných nabídek. „Dostala jsem nabídku pracovat u postižených lidí, autistů nebo psychicky nemocných,“ přiblížila Ilona.

Zvítězila u ní nemocnice Alyn v Jeruzalémě, protože chtěla žít právě ve „svatém městě“. „A už podle webu šlo o zajímavé místo s profesionálním prostředím, kde pracují jak Židé, tak Arabové,“ vylíčila žena. Formality, které podstoupila před odletem, nebyly zrovna „brnkačka“. Musela absolvovat důkladnou zdravotní prohlídku nebo si zajistit výpis z trestního rejstříku, vše v angličtině. Během minulých prázdnin to zvládla. Do lůžkového a rehabilitačního zařízení pro děti se svalovou dystrofií a tracheotomií nastoupila loni v říjnu.

„Není to jednoduché, musíme s nimi manipulovat, jsou těžké,“ popsala Ilona s tím, že i tato zkušenost ji ale obohatila. „Do práce chodím ráda, těším se na děti, protože vím, že se těší na mě. S personálem si vzájemně pomáháme, komunikuju v angličtině, hebrejštině i ruštině,“ dodala.

České sladkosti zachutnaly

Bydlí s dobrovolníky z Francie a Německa. „Ředitel zařízení mi potvrdil, že jsem tam první Češka,“ konstatovala Ilona. Personál na jejím oddělení zachutnaly české sladkosti: „Přivezla jsem jim různé druhy sušenek a všichni se shodli na tom, že Fidorky jsou nej.“ Teď mají v jeruzalémské nemocnici jejich čerstvou zásilku. Ilona totiž v červnu onemocněla neobvyklou formou pásového oparu a vrátila se na čas do Litoměřic. Minulý týden ale do milovaného Izraele opět odletěla.

V Jeruzalémě bude už jen do konce srpna, ale ministerstvo jí dobrovolnické vízum o rok prodloužilo. „V září se stěhuju do Tel Avivu, budu rok pracovat v rehabilitačním centru Rehud,“ prozradila Ilona.

Ta o Izraeli píše knihu. Fascinuje ji nejen jeho současnost, ale i starověká minulost. „Všem Litoměřičanům přeji Šalom, což znamená ideální stav pro život, tedy mír a pokoj,“ vzkázala žena z Jeruzaléma.

Stává se oblíbenou destinací

Izrael si z Litoměřic nepřitáhl jenom ji. Vedle jiných lidí, kteří tam odsud vyjíždějí na kratší i delší pobyty, „svatá země“ láká také 38letého sociologa z Lipska André Schmahla, který působí jako rodilý mluvčí na litoměřické ZŠ U Stadionu.

„Navštívit Izrael jsem chtěl dlouho. V roce 2016 se tam stěhovala kamarádka a letěl jsem ji navštívit,“ vylíčil pedagog první trip do Izraele.

Přijde mu hodně zajímavý. „Je trošku jako Orient, ale funguje jako Evropa. Jde o jedinou demokracii na Blízkém východě a chrání svoje zájmy v okolí, které je nepřátelské,“ dodal Schmahl.

Na Izraeli se mu líbí také jeho multikulturní společnost. „O rok později jsem absolvoval kurz hebrejštiny na univerzitě v Haifě, pokračoval na kurzu v Praze a zkouším tam létat aspoň dvakrát ročně,“ doplnil.