Nejmocnějším mužem na Litoměřicku v době nacistické okupace v letech 1939-1945 byl Dr. Paul Illing, který se narodil 9.1.1904 v dnes již zaniklé obci z názvem Silnice, která se nacházela na Šumavě okrese Prachatice. Poslední zmínka o této obci je z roku 1946 kdy byli vystěhováni poslední obyvatelé převážně německého původu.

Mladý Paul patřil mezi nejlepší studenty gymnázia v Prachaticích, kde také složil úspěšně maturitní zkoušku. Vysokou školu se zaměřením na kulturu vystudoval ve Vídni. Tam také vstoupil 1.3. 1923 do NSDAP a SA. Díky svému postavení a dobrým jazykovým schopnostem byl převelen do Lovosic, jako zástupce vedoucího Volksportu Hanze Krepse (ten byl po válce oběšen).

V srpnu 1932 byl Illing podle zákona na ochranu republiky odsouzen k 2 letu a 7 měsícům vězení za protistátní činnost. Proces byl veden v Brně. Většina aktérů této protistátní činnosti nebyla odsouzena a to z důvodu krytí parlamentní imunitou a v rychlém sledu zmizeli v Německu. Po propuštění z vězení začal pracovat pro Abwehr a pro SD. V těchto letech začal studovat vysokou školu na Karlově Univerzitě v Praze, kde také úspěšně ukončil studium v roce 1940 jako doktor práv.

Před vypuknutím druhé světové války prchnul Illing před svým zatčením do Německa, zde pracoval v Sudetendeutche Flüchtlingshilfs- werk a ve Volkstumsabteilung. Od 1. 11. 1938 byl na žádost samotného H. Himlera převelen do Berlína a také povýšen do hodnosti Sturmbannführer pod č. v řadách SS 309 731. Zde také napomáhal z plánem zabrání Československa. Měl dobrou znalost českého jazyka a také věděl o celkové situaci v Čechách a hlavně části Severních Čech.

15.3. 1939 byl v doprovodu H. Himlera jako překladatel v Praze. Poté se stal čestným velitelem standarty 103. SS v Ustí nad Labem a v Liberci. V červnu 1939 byl vzat do říšské služby a od 1.11. 1939 byl zvolen zemským radou v Litoměřicích (Landrat), v této funkci zůstal až do jara 1945. Funkci získal za zásluhy v boji při rozvracení Československa jako Lovosický občan. Iling byl dále jmenován Rudolfem Hössem do čela NSDAP v Liberci. Byl povýšen na hodnost Standartenführera. Bydlel ve vile pod Lovošem v místech vinice.

Na konci války se mu podařilo uprchnout do Německa, kde byl v letech 1947 až 1948 v zajetí Američanů. Po válce pracoval jako hlavní vedoucí ve větším podniku a od roku 1954 až 1969 vykonával funkci spolkového tajemníka sudetoněmeckého spolku (sdružení odsunutých Němců). Je také zakladatelem nakladatelství SudetoLand.

Za válečné úsilí byl vyznamenán: řádem Nünberg-Abzeichen 1929, Zlatý odznak HJ č. 20006, Pamětní medaile 1938 pražská stuha, Zlatý odznak NSDAP, Nositel čestného meče SS a prstenu Totenkopf. Zemřel 8.6. 1984 v obci Viechtach v Bavorsku.

Tomáš Rotbauer