Žhavá novinka pro lidi bez domova v zimě. To je skládací pěnové iglú. Poté, co ho jako první v okresu zkraje ledna pořídili v roudnické Naději, dorazily v minulých dnech dva kusy i do Litoměřic a další mají přibýt. Eskymácké příbytky v královském městě stačily vzbudit dost pozornosti ještě předtím, než je někdo obydlil.

Terénní pracovníci Naděje určili jedno z iglú speciálně pro bezdomovce, který se dlouhodobě pohybuje v okolí Pekařské ulice. „Sociální služby nevyhledává, nechodí mezi lidi bez domova, je svůj,“ popsala ho vedoucí terénního programu Renáta Langer. Muž nepije alkohol a ve městě dobrovolně uklízí drobný odpad.

Má ale potřebu spát na dohled služebny městské policie. Proto mu lidé ze sociálních služeb se strážníky vybrali místo v parčíku u Domova na Dómském pahorku, které monitoruje kamera. „Zavedli jsme ho sem, zeptali jsme se, jestli mu to vyhovuje, řekl, že ano,“ uvedl pro novináře preventista kriminality Robert Čelko minulý čtvrtek při prohlídce iglú.

Ještě v noci na neděli si ale muž opět ustlal nedaleko pod kartony, jak je zvyklý. Spí na poměrně nebezpečném místě vedle oploceného pozemku, částečně na silnici. „Ještě se tam bojím. Kdyby mi iglú dali tam, kde jsem zvyklý, spal bych v něm,“ poznamenal muž. To ale majitel pozemku striktně odmítá a pouze na komunikaci iglú umístit nejde.

Podle preventisty má muž problém s adaptací na změny a zkusí mu domluvit. Možná ho k přesunu do iglú popostrčí i zhoršené počasí. Také Naděje muži bez domova zatím nechává čas, do akce chce zapojit i psychology z Fokusu. Pokud se však „nerozhoupe“, osloví jiného klienta a iglú se tak nejspíš také přestěhuje na jiné místo.

Iglú, respektive „Iglou“ pro bezdomovce, vymyslel Francouz Geoffroy de Reynal, v ČR se první objevilo loni v srpnu v Ostravě díky iniciativě česko-francouzského páru. Přijde na necelých pět tisíc korun, je nehořlavé. Teplo si v něm člověk „vyrábí“ svou tělesnou teplotou.

Renáta Langer iglú poprvé viděla v prosinci na stáži v Praze, kde jich už mají několik. „Vyzkoušela jsem si to. Mluvila jsem i s lidmi, kteří tam spí se psem, říkali, že je to super, mají tam teplo,“ popsala Langer, která pak oslovila město, jestli by je nechtělo koupit. Do několika dnů v Litoměřicích iglú bylo.

V osvětových akcích v průběhu listopadu chce Naděje iglú představit na litoměřických školách. Má také stát týden na náměstí, lidé si do něj budou moct vlézt a sami si ho vyzkoušet. V listopadu pak organizace plánuje uspořádat tradiční Noc venku, tentokrát u kostela sv. Ludmily na Kapucínském náměstí. Také tady nejspíš iglú chybět nebude.

Radnice pořídila iglú ještě Farní charitě pro azylový dům v ulici Marie Pomocné. Zatím ho tu složili na zahradu a zažádali o kameru, která by volně přístupné iglú u zařízení ohlídala před zcizením. „Snad to bude co nejdřív, kdyby přišly mrazy,“ doufá vedoucí azylového domu Jakub Ružbatský.

Podle něj ale potřebám lidí bez domova v Litoměřicích momentálně dostačuje kapacita noclehárny. I s tou v ubytovně v Želeticích je to 115 lůžek, která ovšem podléhají určitému režimu. Právě to, že do iglú zakoupeného městem budou moct lidi bez kontroly včetně těch opilých, je trnem oku některých Litoměřičanů.

Do Litoměřic mají přibýt ještě další dvě iglú. Na jaře se všechna nejspíš složí, aby nedegradovala. Pracovníci technických služeb je budou zřejmě pravidelně udržovat vysokotlakým čističem.

Jako první v okrese pořídila s podporou města dvě iglú zkraje ledna roudnická pobočka Naděje. Roudnice nad Labem nenabízí nízkoprahovou noclehárnu, tyto přístřešky jsou tam tak jednorázovým alternativním řešením krizové situace pro ty, kteří by se jinak za mrazivých nocí mohli dostat až do ohrožení života. Jak připomněl místostarosta Jiří Řezníček, Roudnice není zrovna městem, které by se potýkalo s přemírou bezdomovectví.

„I přesto jme zaznamenali případ umrznutí muže bez domova. Tyto přístřešky jsou cestou, jak tomu předcházet,“ řekl místostarosta.