Patří mezi ně také Sylva Pátá, dcera továrníka Sylvestra Klementa, kterého komunisti nejprve poslali k Pomocnému technickému praporu a následně na šest let do vězení. „Pořád to vidím. Ta vrata. To rachocení klíčů. Dlouhý, dva až tři metry široký stůl, aby na sebe lidé nedosáhli, na jedné straně seděly návštěvy a na druhé straně přicházeli odsouzení. Pamatuju si, jak tam člověk sedí, otevřou se dveře, klíče zarachotí a přivádí tátu v tom lodenovém hnědém mundúru. Lodičku, takovou tu čepici, mačkal v ruce a sedl si za stůl. Z každé strany vedle něho seděl hlídač, a když člověk řekl něco špatně, návštěvu ukončili a odvedli ho. Člověk tak radši ani nic neříkal,” vyprávěla své vzpomínky na otcovo věznění Sylva Pátá spolku Pro lepší budoucnost, kde jsou členy přátelé a sousedé z obce. Právě tento spolek vytvoření dvou památníků v obou vesnicích pro oběti komunismu iniciuje.

„Věděl, že mu hrozí nebezpečí. Někteří známí odešli, ale on nešel. Neopustil by Hrobce a ani Čechy. Byl patriot. Aby se ho komunisté zbavili, tak řekli, že nebyl na vojně, ačkoli byl ve válce, a že musí v 52 letech na dva roky k Pomocnému technickému praporu,“ popisovala Sylva Pátá útrapy svého otce, kterého poté jako údajného vlastizrádce komunisti připravili o majetek, zdraví, rodinu i svobodu.

Mezi lidmi z Hrobců poznamenanými komunistickým režimem byli statkáři František Havránek a Jaroslav Tachecí. Ve vykonstruovaném procesu je za sabotáž, kterou tehdy bylo nesplnění výrobního plánu v JZD, odsoudili k trestu odnětí svobody, propadnutí veškerého majetku a doživotnímu zákazu pobytu v Hrobcích pro jejich rodiny.

Hospodář Havránek měl prý v momentě, kdy ho odváděli z jeho domu, vzít vidle a zapíchnout je jednomu z příslušníků Sboru národní bezpečnosti do nohy. „Udělal jsem chybu… měl jsem vzít ty od hnoje,” prohlásil údajně.

Před třemi lety k výročí 100 let od založení republiky zorganizoval spolek Pro lepší budoucnost výstavu mapující místní historii a také veřejnou debatu se státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, která měla v obci prarodiče. U této příležitosti nabídl obecní úřad čestné občanství rodinám vyhnaným komunisty. Zatímco Jaroslav Tachecí mladší je přijal a zúčastnil se i debaty, Josef Havránek, syn Františka Havránka, i za své sourozence nabídku s díky odmítl s tím, že třicet let po sametové revoluci se k této historii obec nepostavila čelem.

Právě to chce místní spolek změnit. „Šrámy, které komunisté napáchali na životech mnoha rodin, přetrvávají dodnes. Nebyly to události, které patří jen do minulosti. Je třeba o nich mluvit nejen proto, abychom se jim postavili čelem, ale i proto, aby se už nikdy neopakovaly,“ vysvětlil impuls k instalaci pomníků spolek, kde jsou členy i zastupitelky obce Alena Ďurišová a Petra Peřinová a starostka Kateřina Hlaváčová.

„Pomník by neměl být jen monolitem v prostoru, ale měl by být funkčním prvkem, který nám nejen připomene minulost nás všech, ale také naši přítomnost a budoucnost. Při oslavách 100 let od založení republiky jsme sázeli lípy svobody, a právě k nim chceme tyto pomníky umístit,” přiblížila iniciátorka projektu Karina Kratochvílová.

Dvě stejné kruhové lavičky z dubového dřeva s kovovým podnožím budou umístěné okolo lípy svobody v Hrobcích u kapličky a v Rohatcích u kaple.

Na jejich výrobě se podílel potomek místních zemědělců Lukáš Jiránek, který vytvořil sedací část ze dřeva, ve kterém je 42 zářezů symbolizujících 42 let komunismu. Kovové podnoží pak vytvořil v dílně po svém dědovi Josef Klement. Oba bez nároku na finanční odměnu.

Starostka a předsedkyně spolku Kateřina Hlaváčová doplnila, že k projektu se mohou připojit všichni místních obyvatelé, kteří přispějí jakoukoli částku na serveru www.donio.cz/pomnik-obetem-komunismu, kde je spuštěna sbírka.

„Jako cílovou částku jsme zvolili symbolických 19 890 korun a vybrané peníze spolek ve spolupráci s obecním úřadem použije na tvorbu naučných cedulí v obou obcích, které budou umístěny poblíž pomníků, a také jako příspěvek ke slavnostnímu odhalení pomníků s doprovodným programem, které plánujeme na jaro 2022,” doplnila starostka.