VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrad Kamýk: Láska, násilí, vražda a děsivá pomsta

Litoměřicko – K létu patří seriály. To letošní bude provázet seriál „Litoměřicko v pověstech", který odhalí tajemství hradů, obcí, ale také kopců a přírodních památek na Litoměřicku a Podřipsku.

15.7.2013 AKTUALIZOVÁNO 16.7.2013
SDÍLEJ:

Kamýk.Foto: Deník/Anna Hrochová

Příběhy posbíral J. R. Tesař v roce 1926. Tehdy je vydal v knize Litoměřicko, Obraz vlastivědný.

Nejzajímavější pověsti z této publikace najdete vždy v pondělním vydání Litoměřického deníku. Všechny historické texty najdete společně s aktuálním pátráním Deníku – co je na příbězích vlastně pravdivého?

První díl seriálu věnujeme známější pověsti o „Kamýcké růži". Ta vypráví příběh nešťastného rytíře z hradu Kamýk, který přišel o svou milovanou ženu a zbytek života zasvětil Kamýcké růži, tedy své překrásné dceři. O její kráse se šířily zvěsti po celém kraji. Rytíři z dalekého i blízkého okolí se o ni chodili ucházet, krásná panna však všechny odmítla. Až přišel jeden, který si odmítnutí nechtěl nechat líbit. Kamýckou růži unesl.

Kamýcká růže

„Bývalo veselo na Kamýce, když pánu z hradu narodilo se krásné děvčátko. Těžký smutek ale vešel do hradu, když matka dítěte zemřela. Rytíř žil potom jen pro své dítě, ze kterého vyrostla krásná panna. Růží z Kamýku ji sousední rytíři nazývali.

Mnoho ženichů ucházelo se o její ruku. Panna všechny zamítla. Mezi odmítnutými byl i rytíř Templářského hradu v Malých Žernosekách. Přísahal za to pomstu.

Když jednou panna procházela se v zahradě pod hradem, uloupili ji pacholci Templářovi a odnesli do hradu Templářů.

Nešťastný otec, nemoha dceru najíti, přestrojil se za potulného pěvce, od hradu ke hradu dceru hledal. Nikde po ní ani stopy nebylo.

Když z bludné pouti domů se vracel, zastavil se v kapli templářského hradu v Malých Žernosekách, kde odpočíval.

Tu slyší v kryptě pod sebou nářek a pozná hlas své dcery. Hned věděl, co se stalo.

Pospíšil domů, ozbrojil svůj lid, v noci přepadl Klášter a dobyl jej. Když však panoši víko krypty nadzvedli, nalezli dívku již mrtvou. Růže Kamýcká uvadla.

Rozhněvaný otec zapálil a rozbořil hrad Templářů. Nikdy jej již nevystavěli. Ještě před osmdesáti lety byly vidět zbytky jeho zdí."

J. R. Tesař: Litoměřicko, Obraz vlastivědný, I. díl; Nákladem Ratibora Vodseďálka v Lovosicích, tiskem Hynka Jirky v Roudnici n. L., 1926

Litoměřicko je opředeno mnoha pověstmi. Ta o Kamýcké růži patří mezi známější. V současné době o ní však slyšel málokdo. Ani obyvatelé Kamýku o ní nic nevědí.

„Je to zajímavá pověst, ale nikdo mi o ní nevyprávěl. Nic o tom nevím," říká „domorodec" Oldřich Jelínek. „Pěkné. Ale slyším to úplně poprvé," přidává Antonín. Stejné odpovědi se mi dostává i od dalších občanů. Také Jitka a Lenka, turistky z Rakovníka, pověst o zřícenině hradu Kamýk neznají.

Teprve po delším pátrání narážím na „první vlaštovku". „Vím, že se k hradu váže nějaká pověst. Dobře si ji nepamatuji, ale na obecním úřadě máme knihu, která o pověsti vypráví," pomáhá mi František Pištora, který v obci žije deset let. Ten mě odesílá za paní Hubálkovou, která prý pověsti zná. „Ano, vím o pověsti z Kamýku. Tahle je ale jiná. Znám pověst o třech rytířích, kteří se na místní kalvárii vrhli do Labe. Po nich jsou tam tři kříže. Ale o Kamýcké růži jsem neslyšela," uzavírá paní Hubálková.

Kamýcká růže však zcela zapomenuta není. Nedávno zaujala i místní písničkářku Štěpánu Tothovou, která o ní složila píseň. „Přišla jsem k tomu vlastně čirou náhodou. Sama jsem ještě donedávna pověst neznala. Složila jsem melodii a kamarádka mi řekla, že jí připomíná pověst o Kamýcké růži. Trochu jsem se zastyděla, že ji neznám. Přivedlo mě to však k tomu, že jsem začala pátrat. Potom jsem zhudebnila i jiné pověsti. Myslím totiž, že je dobré, aby se lidé dozvěděli více o kraji, ve kterém žijí," konstatovala Štěpána.

Zajímavostí celé pověsti není jen poutavý příběh, ale také zmínka o dnes již zapomenutém templářském hradu Malé Žernoseky. O něm se příliš nedozvíte. Přesto jeho existence není úplně zapomenuta. „Zbytky starocellského kláštera a tvrze Templářů byly ještě na počátku 19. století zřejmé na pozemcích zvaných Labská louka," připomíná web mikroregionu Porta Bohemica.

„Vím, že se vedly spory o tom, zda se hrad nacházel v Malých nebo Velkých Žernosekách. Díky pátrání po místu, kde mladá dívka zemřela jako „zlomený květ", jsem se dozvěděla také to, že se Žernoseky jmenují podle jejich dřívějšího účelu. Byly tam totiž kamenolomy a kameny z nich sloužily k výrobě mlýnských kamenů žernovů," dodala písničkářka.

Autor: Anna Hrochová Mgr.

15.7.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Čtyři roky pátrají po seniorovi. Naposledy byl viděn u Radovesic

Litoměřice v hradu obhajovaly kategorii A v programu MA 21.
12

FOTO: Litoměřice v hradu obhajovaly kategorii A v programu MA 21

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Policisté pátrají po Tomáši Kropáčkovi

Litoměřicko - Pohřešovaný Tomáš Kropáček byl naposledy spatřen 15. října ve večerních hodinách, kdy odešel z bydliště své matky v Libochovicích. Odešel neznámo kam a doposud o sobě nepodal žádnou zprávu.

Nehoda se zraněním uzavřela tunel Libouchec na dálnici D8

Libouchec - Vážná dopravní nehoda osobního auta s karavanem v tunelu Libouchec ve směru na Prahu zkomplikovala v pondělí dopoledne dopravu na dálnici D8.

Jak se volilo ve všech městech a obcích na Litoměřicku

Litoměřicko - Přinášíme vám výsledky voleb ve všech městech a obcích v okrese. Hnutí ANO nevyhrálo jen v nejmenší obci, Staňkovicích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT