„Granule s jedem jsme aplikovali přímo do nor, aby jed nezasáhl jiná zvířata. Zima ale hrabošům přála, tak se stihli rychle rozmnožit. Předpokládáme ztráty okolo třiceti procent, což je přibližně šest milionů korun,“ spočítal Šašek s tím, že v nedaleké Peruci na Lounsku je situace ještě horší.

Podle něj hraboši většinou přežívají na místech, kde se neprovádí kultivace. Jedná se například o pole s vojtěškou, škarpy a trvalé travnaté porosty. „Myslím, že bude velký problém s travnatými pásy podél polí, které se nyní zavádějí,“ poznamenal Šašek. Vzhledem k tomu, že družstvo nemá povolenou plošnou aplikaci jedu, musí hlodavce trávit tak, že granule umísťují zaměstnanci přímo do aktivních nor. Což je vzhledem k probíhajícím žním časově nemožné. Další pracovníky, kteří by nástrahy pokládali, se zatím nedaří sehnat.

Na pole v okolí Klapý se před několika dny přijel podívat také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Kalamita s přemnoženými hraboši loni gradovala na Moravě, ale určitě to není tak, že by se hlodavci sebrali a přešli sem,“ řekl Doležal a vysvětlil, že hrabošům na Litoměřicku prospěla mírná zima a suché jaro. Nahrává jim také fakt, že lokalita se nachází ve srážkovém stínu.

„Hraboš je stepní živočich a tyto podmínky mu velmi vyhovují, proto ta populace tak vzrostla. Dostali jsme se do stavu, kdy je tu v současnosti 2500 až 3000 aktivních nor na jeden hektar, což je více než deseti až patnáctinásobek hranice škodlivosti,“ doplnil Doležal. Zemědělci z obce Klapý se nyní snaží své ztráty vykompenzovat od státu.

Náhradu újmy za ztížení hospodaření mohou zemědělci žádat od státu prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny. Informovala o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. „Újma je vyplacena v případě, že zemědělcům nebude povolena plošná aplikace jedu, kterou musí umožnit Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,“ uvedla Roubíčková.

Právě o tuto metodu v Klapý usilují, ale podle Otakara Šaška jim zatím schválena nebyla. „Po žních na konci srpna budeme sít řepku a pokud počty hrabošů výrazně nezredukujeme, vrhnou se na semena a hrozí, že nic nevyroste,“ dodal Šašek.

Podle šéfa Agrární komory Jana Doležala je vhodné chemický postup likvidace kombinovat i s dalšími postupy. „Doporučuje se například umisťovat na pole bidýlka pro dravce. To funguje v době, kdy jsou aktivních nor jen desítky na hektar. Ale pokud se bavíme o tisících, tak už nedokážou ani dravci takové množství spořádat,“ objasnil Doležal s tím, že po sklizni přispěje ke snížení hraboší populace také hluboká orba. Ta totiž naruší jejich nory, které se nacházejí v hloubce 30 až 50 centimetrů. Podle informací Ústředního kontrolní a zkušebního ústavu zemědělského jsou hraboši v okrese extrémně přemnožení také v okolí Radovesic na Libochovicku a takzvaný škodlivý výskyt eviduje ústav také u Dušníků a Vodochod.