Zemědělci v regionu ještě nestačili spočítat ztráty, které jim způsobil hraboš na polích s obilovinami a řepkou, a už sledují škody, jež páchá na čerstvě vzešlé řepce nebo cukrovce. V hubení přemnoženého škůdce jim brání rozporuplná nařízení úřadů při ochraně sýčka obecného a sovy pálené, ohrožených ptáků, kteří se vyskytují ve větší části litoměřického okresu. Složité vyřizování případné kompenzace škod je přitom nad jejich síly.

Škody na plodinách způsobené hrabošem polním přesahují miliony korun. „Řada zemědělců nesklidila na některých pozemcích ani polovinu obvyklé úrody. V našem případě přesáhly ztráty na žních přes 10 milionů korun, u menších farmářů jsou ztráty likvidační. Povolení k hubení hrabošů přišlo od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělství (ÚKZUZ) opožděně a použití rodenticidů nakonec krajský úřad výrazně omezil. Hraboš po žních přešel do čerstvě vzrostlé řepky a okusuje i cukrovku, která po poškození začíná hnít,“ uvedl ředitel společnosti Astur Straškov Miroslav Novák. Straškovští jed proti hraboši nakonec nepoužili a místo toho začínají počítat ztráty. Zaseli řepku na 250 hektarech a po jejím vzejití museli polovinu této plochy dosévat.

Ochránci přírody tvrdí, že hraboší populace vykazují cyklické změny početnosti. Jednou za několik let se vyskytne gradace, kdy početnost hrabošů prudce vzroste.

Další roky pak nejsou hraboši na polích téměř vidět. Gradacím v posledních dvou letech, které patřily k těm silnějším, přispělo podle ekologů suché počasí, protože hraboši jsou původně stepní zvířata a sucho jim vyhovuje. „Takový výskyt hrabošů, jaký byl letos, ale nikdo z nás ani z našich otců nepamatuje. Stát si měl vzít ponaučení z předchozího roku, kdy podobná šílenost postihla kolegy na Moravě. Letošní reakce ze strany ochrany rostlin měla být rychlá, ale nakonec nebyla žádná,“ dodal Novák.

Žijí u příkopů

Aplikaci granulí jedu přímo do hraboších nor místo plošného způsobu začalo na začátku září, kdy kontrolované použití přípravků Ratron GW a Stutox II povolil ÚKZUZ, využívat například ZD Klapý. Protože jde o velmi náročnou práci, Klapští upozornili, že užívaná metoda sčítání hrabošů neodpovídá jejich skutečnému výskytu na pozemcích a stává se tak zbytečně nákladnou. „Hraboš se v masovém měřítku vyskytuje především u silničních příkopů, odkud vyráží za „pastvou“ do polí, a pak se do svých nor opět vrací. Nám by tudíž stačilo aplikovat jed právě do pásů u silnice a ne po celých polích,“ vysvětlil ředitel ZD Otakar Šašek.

Už 21. září však vydal krajský úřad vymezení katastrálních území, která zasahují do lovného teritoria sýčka obecného a sovy pálené. V litoměřickém okrese se jedná o 85 katastrálních území, tedy o téměř jeho celou plochu. „Jakákoli aplikace obou rodenticidů je na těchto katastrálních územích v rozporu se základními podmínkami ochrany, a je proto podmíněna povolením výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů, a to bez ohledu na to, zda jsou aplikovány do nor nebo plošně,“ praví se v nařízení.

Zemědělci mohou nyní požádat o vydání výjimky, ale také o náhradu újmy za ztížené hospodaření, kterou poskytuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. „Kompenzaci ztrát příliš nevěříme, příkladem je Morava, kde o náhradu škod způsobených hrabošem při loňských žních požádalo přes 60 subjektů a uspělo pět. Většina z nich složité administrativní řízení raději vzdala. Naše Okresní agrární komora Litoměřice se rozhodla, že náhrady nenechá propadnout a kompenzace bude řešit právní cestou,“ dodal Otakar Šašek.