„Říkali, že do hospod začnou chodit maminky s dětmi a nekuřáci. Tak to ale není,“ zlobí majitele litoměřického music-baru Baronka Jiřího Provinského. Rok protikuřáckého zákona u něj v podniku slavit dortem s jednou svíčkou nebudou. Nekuřáci tu bývají v menšině, a aby nezůstali u stolu sami, chodí ven s kuřáky.

Majitel Baronky je v branži už nějaký pátek a zná se s řadou kolegů. „Vidí to podobně. Nekuřáckých provozoven v Litoměřicích bylo dost i před zákonem,“ připomíná Provinský, kterému předpis vadí z principu: „Proč mi někdo diktuje, co můžu a nemůžu ve svém podniku?“ nechápe.

Řada hospodských viděla před rokem dopad zákona katastroficky. „Naše hospoda je tady od roku 1893. Přežila dvě světové války i komunisty, ale protikuřácký zákon nepřežije,“ předvídal majitel litoměřické pivnice U Petříků Petr Křemeček.

K Petříkům i do dalších podniků, kde se hodně kouřilo, však lidé chodí dál. Problém měl zákon spolu s EET představovat hlavně pro vesnické hospody. Ale i ty přežily. Ludmila Pafelová, předsedkyně mikroregionu Porta Bohemica sdružujícího 14 obcí na Lovosicku, neví o rušení žádných tamních hostinců. „I v naší restauraci si lidé zvykli a nemají problém kouřit venku,“ dodává starostka Velkých Žernosek.

Rok zákona slaví hlavně lidé věnující se osvětě o zdravotních důsledcích kouření. Alena Kuldová z komise Zdravého města Litoměřice nedávno přednášela zdejším středoškolákům o dopadech tabáku na sexuální a reprodukční zdraví i zdravý vývoj plodu. Lektorce je sice lidí stojících venku před hospodou líto, podle ní si ale musejí uvědomit, že i pasivní kouření škodí.

„Nejhůř na tom byli číšníci, kteří v kouři museli pracovat celý den,“ připomíná Kuldová. Tíží ji hlavně negativní dopady kouření na zdraví žen, kterých je mezi kuřáky podle statistik dokonce víc než mužů. Ohroženy jsou v reprodukčním věku žen i jejich děti.

Také doktoru Karlu Kubátovi z litoměřické nemocnice je líto ušlého zisku hospodských, zákon však vítá. Jen by ho nazval jinak.

„Je to zákon pro lidi, život ochraňující nebo dokonce zákon prokuřácký,“ přemýšlí primář z interního oddělení specializujícího se i na choroby srdce a cév. Legislativní opatření je podle něj dobré především pro mladé pod tlakem cigaretových lobby. „Jejich byznys má obrovskou moc a páky i na vládu. Je dobře, že se podobný zákon podařilo prosadit jim navzdory,“ podotýká Kubát.

Připomíná, že lidé návyk na kouření získávají zpravidla v mládí, kdy si nepřipouštějí zdravotní dopady a účinek tabáku si spojí s pocitem štěstí. Pak je už k závislosti krátká cesta. Podle Kubáta jde vlastně o nešťastnou dětskou nemoc s nesmírně rychlým průběhem.

„Brzy budou nuceni každý den vytáhnout stovku a koupit si krabičku cigaret, které jim v budoucnu zničí cévy. Kdyby si ji nekoupili, budou trpět těžkými abstinenčními příznaky, budou nervózní, neklidní a nešťastní,“ popisuje doktor.

Podle primáře v současnosti leží v litoměřické nemocnici v důsledku kouření třetina lidí. „Nejsmutnější je, když přivezou třicátníka s infarktem. To se ani nemusím ptát, jestli kouří.“ Celoživotní kuřáci ve stáří s cigaretami podle Kubáta často nedokážou přestat, ani když se dusí a závislosti se zbavit chtějí. „Budu rád, pokud zákon ochrání děti a omezí počet lidí trávících penzi s rakovinou, umělou ledvinou, na bypassech či s uřezanýma nohama,“ shrnuje Kubát.