Aktuálně si i v bistru můžete dát „hospodskou klasiku“, jako je guláš nebo výpečky, kuchyně v omezeném režimu stále funguje. „Ale jedeme jen na čtvrt plynu v bistru, hostů je minimum a mít otevřenou hospodu by znamenalo propadat se do velké ztráty,“ vysvětluje provozovatel Bereš, který si v pozici obsluhy v restauraci sám vyzkoušel, že situace je neúnosná. Nejprve propustil servírku a nastoupil na její místo, drobně zdražil nabízený sortiment a nakonec velkou restauraci zavřel.

Smrtící pivovarská politika

Základem hospody je pivo a jeho cena má zásadní vliv na množství hostů. „Měl jsem tady štamgasty, kteří si dali šest až osm piv za večer a krabičku cigaret k tomu, což se na útratě po zdražení samozřejmě projevilo. Pak zůstali u tří, čtyř kousků,“ přiblížil změnu chování svých hostů Bereš.

Nelíbí se mu, že čepované pivo se hospodám prodává několikanásobně dráž než do supermarketů. „V očích hostů pak vypadám jako vydřiduch a zloděj, protože oni vědí, za kolik si mohou koupit pivo v láhvi,“ mrzutě komentoval situaci Bereš.

Chleba zdražuje a pekařství jsou v extrémní nejistotě.
Nevíme, co bude dál, zní z pekáren v kraji. Drahé energie už mají první oběti

Pravdou je, že u některých značek je čepované pivo dražší i o několik set procent než lahvové. „S tím ale já nemůžu nic dělat, jde o politiku pivovarů,“ odkázal hospodský na diskuze s dodavateli a ukázal přitom na příklady v Německu či Rakousku. Tam lze pivo v supermarketu koupit za cenu kolem jednoho či dvou eur, zatímco čepované kolem tří či čtyř eur.

Elektřina zdražila čtyřnásobně

Provozní náklady restaurací zůstávají hostům většinou skryté. V případě Bereše vyšplhaly zálohy na elektřinu z 5 tisíc korun na 20 tisíc. To, co host vidí a vnímá, je světlo a teplo, ale většinou si neuvědomuje například energeticky náročné chlazení tankového piva. Naděje na otevření lovosické „nádražky“ je na začátku příštího roku nebo na jaře. Důvody jsou v zásadě dva. Jednak by měla začít první etapa rekonstrukce nádraží, což v praxi znamená výskyt dělníků, kteří si odpoledne mohou zajít na oběd a po práci na pivo. Navíc s koncem zimy přestane být tlak na vytápění a sníží se energetická náročnost provozu.

Někde nádražní hospody nevydržely, jinde se z nich staly respektované podniky.
Nádražní hospody se mění. Někde zanikly, jinde vznikl prosperující podnik

V případě Libora Bereše je provoz restaurace jeho hlavním příjmem, takže zatím některé náklady musí dotovat z úspor. Samotný prostor restaurace patří Českým drahám (ČD), kterým provozovatel platí pravidelně nájem. O tom, zda restaurace je či není otevřená, ČD nerozhodují a příjem z pronájmu mají i v případě, že samotná restaurace nevydělává.

Další z lovosických restaurací, která ukončila činnost, je U Kašpara, jež byla součástí stejnojmenného penzionu. V internetové regionální databázi firem a institucí idatabaze.cz je uvedeno, že penzion doplňuje stylová restaurace s výběrem hotových i minutkových jídel z české kuchyně a že je v ní možné pořádat soukromý či firemní večírek nebo svatební hostinu. Ovšem přímo na stránkách penzionu už provozovatelé uvádějí, že restaurace je nefunkční. „Zavření nesouvisí s aktuální situací a nechci to dál rozebírat,“ rázně ukončila diskuzi provozovatelka Lenka Fundová.