Je to důsledek čištění zdivočelých holubů, kteří na střechách, ve výklencích a na parapetech oken přenocují. Přes den nevyhledávají krmení od lidí, protože ho mají dost na silnicích vedoucích k litoměřickému mlýnu nebo na polích za městem.

Pro Litoměřice, kde hnízdí několik set zdivočelých holubů, je to téměř neřešitelný problém. Těch možností je opravdu málo a přitom hrozí nebezpečí zejména pro alergické jedince. Nezanedbatelné jsou i škody, které holubi způsobují na budovách a památkách, kterých má město bezpočet.

„V minulosti jsme vyzkoušeli prakticky všechno, co se dá. Měli jsme několik firem, které odchytávaly ptáky, ale efekt byl velmi malý. Dávali jsme do krmení hormonální omezovače, ale protože holubi mají kolem dost krmení, tak to nefungovalo. Využity byly i plašiče, ale holubi si na ně brzy zvykli a dokonce na ně i sedali. V našich objektech jsme do půdních prostor instalovali zábrany a to samé jsme doporučili i ostatním majitelům domů. Ti dokonce při rekonstrukcích střech nechali na ně namontovat zařízení, která holubům brání k usedání," připomíná Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Litoměřicích.

Jediným účinným prostředkem tak zůstává odstřel, který je však možné realizovat jen mimo obytnou část města. „Nám se daří regulaci zabezpečovat po celý rok právě tímto způsobem v dohodě s naším mysliveckým sdružením. Chráníme tak před poškozováním především historické objekty a školu. Proti Litoměřicím však nemáme tak velký výskyt zdivočelých holubů," vysvětluje Václav Bešta, starosta městyse Brozany nad Ohří.

Holubi vyzobáváním vápna a kaménků z malty a omítek ničí budovy a místo toho každý za rok „pohnojí své okolí až 12 kilogramy trusu. Ten je zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů. Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých onemocnění přenosných ze zvířat na člověka.