Gymnazisté se zajímali o Zdeňka Bártu

Studenti, učitelé a příznivci lovosického gymnázia si Den boje za svobodu a demokracii letos už podevatenácté připomněli při nočním pochodu na Lovoš. Gymázium v Lovosicích přitom bylo v okrese, ale i celém kraji jedinou školou, která se zapojila do projektu Člověka v tísni Příběhy bezpráví. Studenti semináře současných dějin si měli vybrat chartistu ze svého okolí a zpracovat jeho příběh. Oslovili Zdeňka Bártu.

Jejich projekt vedla dějepisářka Miroslava Quaiserová. Mladí na projektu museli pracovat ve volném čase. Nejvíce se v něm angažovaly Jana Bucková, Monika Burgrová a Veronika Grindlerová, narozené deset let po sametové revoluci.

„Pan Bárta je úžasně komunikativní, byl nám ve všem nápomocný. Je velice moderní, má i Facebook. Strašně charismatický člověk,“ nešetří dívky superlativy. „Když nás před 3 týdny vezl na slavnostní zakončení projektu do pražské Lucerny, za celou hodinovou jízdu jsme se dozvěděly víc, než ve škole za 2 týdny,“ dodávají.

FOTO: Školáci poměřili své síly v technických hrách

Bárta prý studentům dokázal přiblížit události roku 1968, 1977 i 1989, tedy vlastně celý totalitní režim. „Díky tomu nám došlo, že také naši rodiče v minulém režimu žili,“ říká jedna z dívek. „Ale byli moc mladí. Pokud vzpomínají, tak na to, že měli jeden svetr na celý rok, že stáli frontu na banány nebo jak šli do tuzexu. Pro ně bylo dobrodružství, když si sháněli džíny. Politické věci šly mimo ně.“

Bárta se se studenty nebavil jen o minulosti, ostatně ke konci projektu byly aktuální parlamentní volby. „Řekl nám, že se naše generace bude muset potýkat s řadou problémů,“ poznamenávají dívky. „Za sebou máme poměrně dlouhé období humanistické a liberální demokracie,“ vysvětluje Bárta s tím, že se poslední dobou napříč kontinenty šíří vlna populistů, kteří obviňují elity ze zkorumpovanosti a staví proti nim frustraci lidu. „Nové generaci hrozí, že s radostnými tvářemi a úsměvem na rtech vstoupí do další diktatury,“ obává se Bárta.

„Nemyslím si, že je to tak špatné, jak se straší, ale jsou věci za hranou,“ říká jedna z dívek. Podle ní demokracii ohrožuje zejména nezájem mladých o politiku, přežívání komunistické strany a podpora extremistických stran. Dívky zdůrazňují, že je důležité znát historii. „O příběhy pamětníků bychom se měli zajímat, abychom si na konkrétních životních příbězích uvědomili, že komunismus nebo jakýkoli totalitní režim skutečně existovaly,“ říkají. „A že pokud nebudeme chránit demokracii, nemusí tady vydržet.“

OBRAZEM: Diakonie vydražila s Chantal svůj první milion

Gymnazistky z Lovosic podle Bárty při vyvrcholení projektu v nabitém sále kina pražského paláce Lucerna zazářily. Organizátoři jejich projekt vyzdvihli nad ostatní. „Vystoupení obou studentek bylo vysoce profesionální a důstojné. Sklidilo nejen obrovský potlesk, ale i vřelý zájem účastníků při následném společenském setkání v mramorovém sále Lucerny,“ uvedl Bárta, který si vysoce cení také učitelky dějepisu Quaiserové. Ta podle něj dokáže úspěšně vzbudit hluboký zájem studentů o historii.

Do projektu Člověka v tísni se zapojilo 12 školních týmů z celé republiky. Quaiserová si nemůže vynachválit organizaci s tím, že součástí projektu bylo i školení pro učitele i studenty. Učitelka zatím čeká na vyhlášení dalšího ročníku a na to, jestli o něj druháci budou mít zájem. Možná je bude inspirovat výstava s 13 portréty pamětníků včetně toho Bártova, již získá každá škola, která se do projektu zapojila.

Dívky, které se účastnily letošního ročníku, čeká na jaře maturita z dějepisu. Doufají, že si vytáhnou otázku z moderních dějin. „V dějepise, ale i přijímačkách na vysoké školy se poslední dobou 20. století zdůrazňuje. Projekt Člověka v tísni nám i kvůli tomu přišel vhod,“ pochvaluje si Quaiserová.

Vánoční stromy rozzáří města. Doprovodí je andělé i trubači