Aby mohlo teplo z geotermálního vrtu v Litoměřicích proudit do bytů, škol a nemocnic, musí být napojené na kvalitní potrubí. Jenže v okresním městě je část rozvodů ze šedesátých let. Průzkum dokonce ukázal, že některé novější trubky jsou v horším stavu než ty o dvacet let starší.

Geotermální projekt v Litoměřicích je velmi slibný, byť se rýsují nová a nová úskalí. Aktuálně s úniky tepla v rozvodech. Jak to celé funguje? Několik kilometrů hlubokým vrtem se do puklinového systému v podloží pod tlakem vhání voda. Ta se ohřeje teplem zemského pláště a dalším vrtem se horká kapalina vyčerpá nahoru. Provedený ověřovací vrt v Litoměřicích dokázal, že v hloubce 2111,2 metru je teplota 63,4 stupně Celsia. Jakmile se ale horká voda dostane na povrch, nastane další část práce. Dostat teplo do bytů.

Vedení města Litoměřice si nechalo zpracovat pomocí dronu a termokamery průzkum, který ukázal stav teplovodní infrastruktury včetně problematických lokalit. „Díky tomu víme, kde jsou v rámci potrubí největší úniky tepla,“ potvrdil starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Centrální zásobování teplem má v Litoměřicích na starosti společnost Energie Holding. „O úniku víme, jedná se o místo, kde se před lety použilo první, na tu dobu moderní předizolované potrubí. A ukázalo se, že tehdejší technologie zdaleka nebyla tak dobrá, jak se předpokládalo. Izolační vlastnosti k dnešku klesly zhruba na polovinu,“ vysvětlil Libor Hrnčiřík, místopředseda představenstva Energie Holding pověřený řízením resortu techniky a provozu. Přiznal také, že i pro něj bylo překvapením, že čtyřicet let staré trubky jsou mnohdy v lepší kondici, než dvacetileté.

Nový zdroj, staré trubky

Aktuálně probíhají konzultace s Českým vysokým učením technickým o tom, jaký způsob napojení tepla z budoucího vrtu bude nejlepší. Jisté ale je, že nový zdroj tepla povede starou infrastrukturou. "Ukažte mi dneska někoho, kdo by dal dvě miliardy na vybudování nové. Jiné řešení než to kvalitně napojit aktuálně nevidím,“ shrnul problém Libor Hrnčiřík.

Zároveň dodal, že aby mohli správně plánovat, musí vědět, kolik vody bude geotermální vrt poskytovat a jakou bude mít voda teplotu. Z toho se dá vypočítat, v jakém poměru je nutno míchat vodu a posílat dál. „Kvůli teplotní roztažnosti nesmí potrubí dostat teplotní šok. A musí se nám to povést napoprvé, prostor na opakování není,“ přiblížil podrobnosti Hrnčiřík.

Zásadní problém je ale v tom, že finální údaje bez vrtů ještě nejsou k dispozici. V současnosti vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s dalšími institucemi řeší, zdali bude efektivnější vrtat do obrovských hloubek, nebo vytvořit pole mělčích vrtů. To v praxi znamená dál hledat zdroje peněz, byť největší částka z projektu operačního programu Fondu spravedlivé transformace už je přislíbena.

Přesto není jisté, kdy se Litoměřičtí dočkají nového, na venkovních přísunech nezávislého zdroje tepla. „Za ty roky, co jsem v politice, jsem se odnaučil říkat jakékoliv termíny,“ diplomaticky se vyhnul odpovědi starosta Chlupáč.