Práce ve středu 31. ledna novinářům ukázali lidé z vědeckovýzkumného centra Ringen. Vrty mají v příštích měsících vyjít na 780 tisíc eur. Teď jsou vrtaři zhruba v hloubce 40 metrů.

Vrtání do země v bývalých kasárnách na okraji Litoměřic má bohatou historii. V dřívějších letech za aktivitami i jejich financováním stálo město, teď to jsou vědci z Karlovy univerzity a mezinárodní partneři. Nově má vrty podpořit i Evropská komise. A to z balíku miliard eur, vyčleněných na transformaci uhelných regionů v Evropě.

Pokusy, jež měly ověřit účinnost silic proti plísním na bramborách, vyústily po řadě testů v objevení speciálního třívrstvého pytle. A tak vznikl Zembag.
Litoměřická firma vynalezla unikátní pytel. Brambory neklíčí a jsou déle čerstvé

Průkopnické aktivity v Litoměřicích zatím mají hlavně vědecký účel. Jedním z cílů vrtů a zkoumání podloží je ale v příštích letech uvést poznatky do praxe. A vytápět Litoměřice teplem z hloubky až 4 kilometry. Kvůli tomu je u projektu také vlastník litoměřické teplárny Energie Holding. Získaná geotermální energie poslouží vytápění, ale i chlazení a přebytky se mají ukládat.

Současné drobnější práce kryje evropský projekt Horizon. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) je optimistický, že navazující projekt Synergys dostane i velké evropské peníze z Fondu spravedlivé transformace. Hovoří se o víc než miliardě korun. „Neumím si představit, že by to v první polovině tohoto roku nebylo schválené. Je to letadlová loď, kterou už nikdo nezastaví,“ uvedl Vondra.

Město Litoměřice
Daň z nemovitosti stoupla na Litoměřicku o stokoruny. Víme, kolik zaplatíte

Za litoměřické aktivity se jako za jeden z několika jeho strategických projektů postavil Ústecký kraj: „Za mě je to jeden z nejlepších projektů. Mohli bychom ho využít i v dalších místech kraje,“ věří hejtman Jan Schiller (ANO). Podle Radany Leistner Kratochvílové, která má tento operační program na starosti na ministerstvu životního prostředí, můžou být Litoměřice inspirací i pro další regiony v republice.

Exstarosta Litoměřic a senátor Ladislav Chlupáč (ODS) připomněl, že průkopnické aktivity na geotermálním poli byly původně nápadem dlouholetého vedoucího odboru životního prostředí na městském úřadu Pavla Gryndlera. Chlupáč, který iniciativy dlouhá léta zaštiťoval, k nim měl přitom paradoxně zprvu velkou nedůvěru, když po roce 2000 měl jiné priority, jako třeba „hašení“ povodní nebo důsledků rušení okresů. Dnes projektu fandí i jeho nástupce. „Pokud se nám podaří mít stabilní energii za stabilní ceny, přitáhne to další firmy, které pomůžou s dalším rozvojem Litoměřic i okolí,“ věří současný starosta Radek Löwy (ANO).

Mohlo by vás zajímat: Ostudy regionu: mrazírny a koželužna v Litoměřicích, dům bez razítka v Budyni

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín